Tradiční léčitelé na celém kontinentu tvrdí, že jejich léky
představují obrovský potenciál pro boj s nemocemi jako
tuberkulóza nebo zápal plic, které postihují pacienty s virem
HIV. Obviňují ale vlády a doktory z toho, že odmítají jejich
nabídku na pomoc. "Jak je možné ignorovat takové znalosti, když
lidé umírají jako mouchy?" rozhořčuje se Githae.

Sběratelé bylin, bojující proti skepticismu a předsudkům ve
většině zdravotnických zařízení, doufají ve větší podporu vlád k
distribuci přírodních léčiv. V Africe je AIDS nakaženo 28 miliónů
lidí; v celém světě jich je celkem 40 miliónů. Podle léčitelů
potřebují i ti nejvíce pesimističtí doktoři, studovaní na Západě,
všechnu dostupnou pomoc. Argumentují přitom tím, že jejich
pilulky a odvary jsou levné, přístupné i v odlehlých oblastech a
navíc účinné.

"Postarali jsme se o lidi, které bílí doktoři opustili a
poslali je domů zemřít," říká 80letý jihoafrický léčitel a
vizionář Credo Mutwa. "Přivedli jsme je zpátky z pokraje smrti."

Afričtí léčitelé po staletí používali rostliny k léčbě nemocí
jako průjem a plicní infekce, které nyní napadají imunitní systém
lidí s virem HIV. Nemocné na AIDS zabíjejí spíše tyto nemoci než
samotný virus. Takové účinné byliny jsou dostupné. Githae
požaduje za týdenní směs na posílení imunity pro pacienta s HIV
250 keňských šilinků (tři dolary). Lékárny si za stejné množství
antiretrovirálních léků účtují nejméně 1500 šilinků.

Zatímco mnoho lékařů požaduje silnější důkazy o tom, že
tradiční léčiva působí, mnoho pacientů na ně nedá dopustit. "Byla
jsem vůči rostlinné medicíně podezíravá. Považovala jsem to za
magii," vypráví 26letá keňská žena HIV pozitivní, která používá
nimbové mýdlo na ošetření lišeje. "Teď se mě každý ptá, co
používám na pleť, protože už nemám ošklivé rány na tvářích,"
popisuje.

Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) spoléhá v černé
Africe na bylinky 80 procent lidí. V Ghaně připadá na 400
obyvatel jeden tradiční léčitel, zatímco jeden doktor na 12.000
lidí.

Lékaři se obávají, že posilující odvary a prášky z kořenů
by mohly vystavit pacienty vykořisťování ze strany šarlatánů,
nebo by mohly mít nebezpečné vedlejší účinky.

Podle léčitelů pochází většina skepticismu z dob
kolonialismu, kdy imperiální vlády v zemích jako Namibie nebo
Burkina Faso postavily tradiční medicínu mimo zákon, označily ji
za primitivní a za překážku pokroku.

"Dívají se na nás s nedůvěrou a my se na ně díváme s
komplexem nadřazenosti," soudí Serge Eholie, zástupce ředitele
kliniky v Treichville v Pobřeží slonoviny. "Ale žádný africký
doktor nemůže odmítnout tradiční léčitele, ani nemůže předstírat,
že nejsou. Musíme je školit a pracovat s nimi, aby nám pomohli
léčit lidi," dodává. Hlavním problémem je podle něj to, že
znalosti o bylinkách nejsou vědecky prozkoumané a zdokumentované.

Africké vlády přijímají léčitele různě. Benin vyčlenil v
letech 1998-99 na rozvoj tradiční medicíny 14.000 amerických
dolarů, zatímco ugandská vláda si význam bylin uvědomila teprve
nedávno. "V Ugandě není žádná rada, žádná legislativa, ani
politika týkající se tradičních léčitelů. Tápeme," říká Dorothy
Balabaová, ředitelka centra sdružujícího tradiční i moderní
léčitele bojující proti různým nemocem.

Keňa tento rok oznámila vytvoření zvláštní komise, která má
připravit zákon o integraci bylinné léčby do formálního systému
zdravotní péče. Keňská lékařská asociace ale varovala, že příchod
bylinkářů do nemocnic by mohl způsobit chaos. Obavy Keni sdílejí
doktoři v celé Africe, kteří tvrdí, že myšlenky dávnověku musejí
nahradit moderní laboratoře. "Legalizovat něco můžeme na základě
důkazů. Musíme se nechat vést vědou," zdůraznil Andrew Kitua,
ředitel tanzanského národního ústavu pro lékařský výzkum.

Zdroj: ČTK/Reuters