Reklama

Lidová medicína a farmakologie

S příchodem organické chemie v 19. století se započalo s vědeckým studiem rostlin. Chemici oddělili aktivní látky, identifikovali jejich účinky a chemickou strukturu. Díky "fytochemické revoluci" bylo možné léčit nemoci pouze malými dávkami účinných látek, a nebylo nutné používat celou rostlinu. Zrodila se farmakologie, věda, která zkoumá účinky drog na lidský organismus.

Oddělením účinných látek vznikla možnost použití specifických léků pro různá onemocnění. Do začátku 19. století bylo léků málo. Bylo například známo, že kůra chinovníku může vyléčit malárii; obsahuje totiž chinin, alkaloid účinný proti parazitu Plasmodium, který malárii způsobuje. V jižní Americe rostoucí keř, ipekakuanha, je účinný proti úplavici; obsahuje alkaloid emetin, který ničí měňavku, která je příčinou úplavice.

Otcem experimentální farmakologie byl francouzský fyziolog Francois Magendie (1783 - 1855) . Izoloval strychnin ze semen stromu Strychnos nux vomica, a emetin z kořenu ipekakuanhy. Emetin rovněž vyvolává zvracení, a dodnes se používá jako dávidlo. Magendie byl následován mnoha dalšími výzkumníky, z nichž každý izoloval další aktivní látky z rostlin.

Dalším stádiem farmakologie byla výroba syntetických léčiv, která byla vyráběna uměle v laboratorním prostředí chemickou duplikací přírodních látek. Využívání rostlin se stalo věcí minulosti. Umělá léčiva byla levnější, protože nebylo potřeba zpracovávat tuny rostlinného materiálu k tomu, aby bylo vyrobeno malé množství aktivní látky. Navíc byly účinky rychlejší a specifičtější.

Výsledkem je to, že dnešní seznam léčiv obsahuje většinou syntetické léky. Bezpečnější přírodní léčebné postupy byly opomíjeny kvůli rychle působícím, vysoce specifickým moderním preparátům. Po několika letech používání však začaly být vznášeny otázky o bezpečnosti těchto produktů. Některé z nových léků měly totiž vedlejší účinky, které byly často daleko horší, než nemoc, kterou měly léčit.

Reklama

Druhá polovina 20. století je ve znamení návratu k léčivým bylinám. Konečně přicházíme na to, že v mnoha případech mohou rostliny přispět k našemu zdraví bezpečněji, než umělá léčiva. Mnoho přírodních léčivých látek navíc uměle vyrobit nelze - např. morfin a kodein, jsou stále vyráběny z máku. Reserpin, běžné sedativum, které zmírňuje vysoký krevní tlak, se vyrábí z rostliny Rauwolfia serpentina.

Co je tedy hlavním důvodem toho, že se navracíme k výrobě léků z rostlin a dáváme jí přednost před používáním syntetických látek? Částečně proto, že některá uměle vyráběná léčiva mají silné vedlejší účinky. Dalším důvodem je ale i to, že výroba nových léků je nesmírně nákladná a trvá mnoho let, než je otestována jejich bezpečnost. Přírodní látky jsou naopak levnější a bezpečnější.

Dnešní "nová" bylinná léčiva pocházejí z celého světa, mnoho z nich z oblasti obydlených kmeny, jejichž kultura je velmi primitivní. Sběr a používání bylin je výsadní záležitostí místních šamanů, kteří se neradi dělí o svá tajemství. Z 600.000 známých rostlinných druhů zatím bylo laboratorně prozkoumáno jen asi 5 %, a bylo z nich izolováno pouze 677 v lékařství využitelných látek.
Zdroj: Dr. Michael Sharon - Komplexní výživa - správná cesta za zdravím, Pragma
Kniha se dá koupit na: www.001shop.cz
 

Reklama

Komentáře

mart (Po, 22. 4. 2002 - 01:04)
Tak se my zda,ze pisatel clanku nema moc jasno v tom co to vlastně je famakologie,fytochemie,fytoterapie atd.Vybírá si jen nektere udaje (a to nekdy fakt usmevne napr.vzpominana terapeuticka hodnota reserpinu HaHa).Mozna by mu prospelo si vzit do ruky nektera skrypta z LF a Farm.fakulty...aby si sve znaloszi ozivil (mali-co).prosim priste SERIOZNE!
HELA211 (So, 3. 5. 2008 - 09:05)
Nevím, proč se smát. Naší staré generaci, i mně pomáhal reserpin velice dobře, jakile jsem pocítila zvýšení,po vzetí reserpinu velice rychle klesl, ihned jsem to pocítila. Dnešní léky mně neudrží tlak celodenně a tu úlevu jako dřív necítím. Myslím, že komu pomáhají, neměly by se likvidovat. Bohužel dnes vládne jen kšeft. Lituji a nejen já, neuralgenu,sedoloru,pyrabutolu, fenylbutazonu.Někomu moc pomáhaly.
Návštěvník (So, 3. 5. 2008 - 10:05)
možná reserpin pomáhal, kdybychom si odmysleli ty vedlejší účinky, pro které se vlastně podávat přestal.
Pyrabutol byla nádhera, pokud byl správně aplikován, ale i tak se vyskytly občas abscesy v krajině nadsedací.
babka (Po, 7. 5. 2012 - 14:05)
možná reserpin pomáhal,...A co vlastně není škodlivé? A nikdo neví komu co škodí nebo prospívá. Myslím,že někdy je to zbytečná péče v zájmu kšeftu.
Mary (Po, 7. 5. 2012 - 23:05)
Začátky farmakologie byly třeba chvályhodné, ale kam se to teď zvrhlo, to už nemá s léčebnými účinky vůbec nic společného: to jsou prostě pokusy na lidech. Doktor řekne: Tak zkuste tohle! Hnala bych ho, ať si to zkusí sám. Já už jsem trochu přerostlé pokusné morče.:-))Na trh se vrhají stále další léky, protože konkurence nespí,tak všichni závodí, a hodně pochybuju o dlouhodobých testech: vše se dá v zájmu zisků urychlit a zlevnit.
Helena (Čt, 18. 4. 2013 - 18:04)
možná reserpin pomáhal,...Vlastně píšou, že každý lék má nějaké vedlejší účinky ale pořád jich předepisují kvanta. Tak co tedy dělat. Každý se snaží si pomoci jak se dá, když musí při práci ještě snášet různé potíže.
Reklama