Reklama

Nedomyšlený zákon může zlikvidovat české bylinkářství

V důsledku loňské metanolové aféry platí od konce loňského roku zákon o povinném značení lihu. Jeho důsledky však mohou být likvidační pro odvětví bylinkářství, konkrétně pro společnosti, které vyrábějí z bylin například tinktury. Povinné finanční kauce pro ně totiž často představují značnou část jejich příjmů.

Zákon č. 307/2013 Sb., o povinném značení lihu, nabyl účinnosti 1. prosince 2013. Tento zákon má za cíl monitorovat prodej, stáčení a distribuci lihu, aby se předešlo opakování loňské metanolové aféry. Povinné značení lihu znamená, že každý výrobce spotřebitelských balení nad 60 ml je povinen takové výrobky označit kolkem. Dále také nařizuje velice přísné monitorování výrobních a skladovacích prostor. Zmiňuje i nutnost pro výrobce složit finanční kauci odvislou od počtu prodaných kusů za rok. Prodej do 25 000 kusů vyžaduje kauci ve výši 500 000 Kč, nad tento počet je pak nutné složit 5 000 000 Kč. Na distributory se pak vztahuje pouze vyšší hodnota kauce.

Takto definovaný zákon však kromě výrobců alkoholických nápojů postihuje také společnosti, které se zabývají výrobou tinktur z bylin. „Zařazení bylinných tinktur podle současné legislativy je velice obtížné. Tento problém jsme zaznamenali již v roce 2004 v souvislosti se zákonem o spotřební dani. V jeho rámci jsme se mohli zařadit pouze do jedné ze dvou kategorií, kterými byla léčiva a alkohol. Chyběla totiž kategorie pro doplňky stravy, kam spadáme. Léčiva schvaluje Státní ústav pro kontrolu léčiv, nezbylo nám tedy než zařadit se do kategorie druhé, ačkoli alkohol vůbec nevyrábíme,“ vysvětluje počátek obtíží Ladislav Šimůnek, jednatel a zakladatel společnosti AROMATICA CZ, která již 22 let vyrábí, distribuuje a prodává bylinou kosmetiku a doplňky stravy.

S novým zákonem tedy opět spadáme pod výrobce alkoholu a jsme povinni složit kauci. Dále musíme podle prováděcí vyhlášky nainstalovat kamerový systém, který nás bude zaznamenávat neustále, ačkoli naše bylinné tinktury vyrábíme dvakrát do roka po dobu jednoho měsíce. Pro naši společnost to znamená naprosto nesmyslné náklady navíc,“ dodává Šimůnek.

Problém s kamerovým systémem vnímají tyto společnosti také v rovině občanského zákonu a zákonu na ochranu osobnosti. „Připadá nám naprosto iracionální a nebezpečné přenášet záznam z výroby on-line mimo firmu přes internet. Zabezpečení takových přenosů není v tuto chvíli vůbec vyřešeno,“ upozorňuje Ing. Matyáš Orsák, Ph.D., ze společnosti Rabštejnská apatyka, která se zabývá výrobou, distribucí a vývojem extraktů z bylin a pupenů, bylinných gelů a mazání.

Reklama

Výrobci i distributoři bylinných tinktur se novému nařízení brání. Vysvětlují, že jejich výrobky nejsou alkoholickým nápojem a jejich užívání i ve větší než doporučované míře nemůže i ve velmi nepravděpodobném případě přítomnosti metanolu poškodit zdraví. „Bylinné tinktury se řadí mezi potravinové doplňky. Ačkoli jsou vyráběny v lihu, který zabezpečí vyluhování nejvíce látek užitečných pro organismus, dávkují se po kapkách a dále se ředí ve vodě či jiném roztoku. Jsou zhotoveny z toho důvodu, aby lidem pomáhaly, proto žádný z jejich výrobců nevyužije ke zpracování líh bez atestu,“ přibližuje problematiku Mgr. Jarmila Podhorná, zakladatelka společnosti Naděje, v jejímž rámci se specializuje na výrobu bylinných tinktur, mastí, olejů, výluhů a kosmetiky.

V souvislosti s takto postaveným zákonem musí výrobci, distributoři i koncoví prodejci být registrováni a mít koncesi na prodej lihových nápojů. Takovou koncesi a registraci měly původně mít i lékárny. Těm však ministerstva udělila výjimku, povinnost registrace a nutnost koncese pro ně tak odpadla. „Přes ulici máme lékárnu. U nás ve výrobně jsou bylinné tinktury alkoholickým nápojem. Jakmile se dostanou za dveře lékárny, začne je zákon chápat jako doplňky stravy. Nechápu, kde se odehraje tak zásadní změna,“ vrtí hlavou Ladislav Šimůnek, zastupující společnost AROMATICA CZ.

Pro všechny výrobce i distributory je velice palčivá výše kauce. U některých z nich dokonce znamená nutnost omezit prodej. „V loňském roce jsme prodali 75 000 bylinných tinktur po 100 ml. V tomto roce musíme prodej omezit na 25 000 kusů. Rozdíl v prodeji mezi těmito dvěma lety bude pro nás samozřejmě citelnou ztrátou. Je možné, že budeme dokonce nuceni propustit jednoho až dva zaměstnance,“ vypočítává MVDr. Jiří Pantůček, majitel rodinné firmy Topvet, která je tradičním českým výrobcem přírodní kosmetiky a doplňků stravy.

„Náš roční obrat za všechno zboží nedosahuje ani výše požadované kauce. Je tedy logické, že z něj nelze našetřit na kauci. Při tomto obratu nám požadovanou částku neposkytne ani žádná bankovní instituce,“ přibližuje svou situaci Hana Parmová, jednatelka firmy ZENTRICHOVA APATYKA, která jako rodinná společnost s dlouholetou tradicí vyrábí a prodává bylinné doplňky stravy a přírodní kosmetiku.

Výše kauce netrápí pouze malé výrobce, ale také větší distributory. „Taková suma pro nás znamená pokles obratu nevýrobního sortimentu zhruba o 3 000 000 Kč, což je 16 %. Přijdeme tak odhadem o 400 000 Kč hrubého zisku. Tato částka přibližně představuje naše roční náklady na energie. Přesto je pravděpodobné, že pokles obratu bude vyšší, protože prodej bylinných kapek na sebe váže i prodej dalšího sortimentu,“ říká Zdeněk Hubálek ze společnosti MEDIATE, která patří mezi přední výrobce bylinných čajů a zároveň prodejce přírodních doplňků stravy.

Společnosti upozorňují také na fakt, že peníze takto propůjčené státu nejsou úročeny. „Nebýt našich přátel, kteří nám poskytli část finančních prostředků na složení kauce, byla by naše firma již v likvidaci. Absurdní nám přijde nejen požadovaná výše, ale také fakt, že z částky deponované na účtu celního úřadu, potažmo ministerstva vnitra, není připisován žádný úrok. Naopak pokud si společnosti peníze na kauci vypůjčí od bank, úrok zaplatit musí. Pro stát to vlastně je jistá forma bezúročné půjčky, na kterou firmy doplácejí,“ vypočítává Ing. Matyáš Orsák, Ph.D., z Rabštejnské apatyky. „Podobně zarážející je i lhůta pro vrácení kauce v případě ukončení výroby. Ta činí plných 90 dní, opět bez jakéhokoliv úroku,“ dodává Orsák.
Samotné kolkování hotových výrobků přesahujících 60 ml představuje další problém. „Vedle faktu, že kolkování je finanční náklad navíc, musíme zmínit technologický problém při finalizaci přípravků. Kolek není samolepící a neexistuje ani pro něj doporučené lepidlo. Celní úřad provedl analýzu lepidel používaných největšími výrobci v České republice, ale ani jeden ze vzorků nevyhověl,“ přibližuje MVDr. Jiří Pantůček z firmy Topvet.

Výrobci i distributoři se v této věci pokoušeli komunikovat s Ministerstvem zemědělství, Ministerstvem zdravotnictví i Ministerstvem financí, ale také s Generálním ředitelstvím cel a s celními úřady. Bohužel v tuto chvíli nedosáhli žádného významného ústupku. Na Slovensku si přitom s podobným zákonem poradili, aniž by ublížili výrobcům či distributorům bylinných kapek. „Sousední Slovensko vyňalo doplňky stravy s obsahem lihu z působnosti podobného zákona. Tamní výrobci z nich dokonce neodvádějí ani spotřební daň,“ říká Mgr. Jarmila Podhorná ze společnosti Naděje.

Je pro nás jen těžko představitelné, že by nepoctiví prodejci lihovin chtěli zákon obcházet prostřednictvím prodeje maloobjemových bylinných kapek s bylinnými extrakty, případně že by se osoba se závislostí na alkoholu rozhodla požívat takové produkty pro ukojení své potřeby. Nejlevnější výrobky tohoto typu jsou v maloobchodní síti prodávány v cenách nad 50 Kč za 50 ml. Taková prodejní cena zcela vylučuje cílený nákup za účelem požití alkoholu jako takového,“ zdůrazňuje Zdeněk Hubálek, vedoucí prodeje firmy MEDIATE.

Společnosti přitom upozorňují na skutečnost, že řešením by byla situace běžná ve spoustě jiných států, kde se namísto etanolu kontroluje metanol. Hlásí se veškeré jeho nákupy, množství použité látky, jeho ztráty i prodeje. Takový krok by pak nevedl k existenční krizi malých likérek ani tradičních výrobců a distributorů bylinných tinktur.

Reklama

Komentáře

viki (St, 2. 7. 2014 - 15:07)
Zákon není nedomyšlený, jedná se naopak o programový krok k likvidaci těchto výrobců, k další likvidaci výrobců přírodních produktů. Farmaceutické firmy se jistě těší na další zisky z prodeje svých umělých chemických srágor
Francovka (Pá, 4. 7. 2014 - 12:07)
A v drogeriích se přestane prodávat Franciho nápoj, protože má 60% lihu.
Sta67 (Čt, 3. 7. 2014 - 17:07)
Také to tak vidím. Cílem je zánik malého podnikání, a ovládnutí trhu několika velkými koncerny. V tomto konkrétním zákoně likérkami. (Ani bych se nedivil, kdyby to někdo z nich proloboval.)

Likvidace výrobců tinktur je jen takový drobný vedlejší efekt.
Reklama