Pěstování bylin je na vzestupu, hrozí nedostatek semen

Dlouhodobý trend zvýšeného zájmu o léčivé rostliny a z nich vytvořené bylinné čajové směsi posílila koronavirová pandemie. U některých druhů se to odráží na rozloze osázených ploch a v současné době i na nedostatku semen.

Zájem o osivo byl letos nejméně třikrát větší ve srovnání s minulými roky. Bylinami se budou ve větší míře osazovat terasy, balkony i okenní parapety, uvedla dnes v tiskové zprávě Helena Pluháčková z Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně.

Skupinu léčivých, aromatických a kořenových rostlin lze rozdělit na několik podskupin podle plochy. S rozlohou nad 1000 hektarů se v České republice pěstují pouze kmín kořenný a ostropestřec mariánský. Na stovkách hektarů pak jitrocel kopinatý a pískavice řecké seno. Na plochách kolem deseti hektarů dominují máta, měsíček, leuzea saflorová, sléz či kopr. "Rostoucí plochu v průběhu posledních pěti let vykazují jitrocel kopinatý, leuzea saflorová a pískavice," poznamenala Pluháčková.

Vyjma kmínu a ostropestřce se v roce 2016 léčivé rostliny pěstovaly na ploše asi 280 hektarů, o tři roky později na 630 hektarech. Loni se plocha kvůli suchu zmenšila na 540 hektarů. Používá se zhruba 300 druhů, z nichž 70 lze nasbírat ve volné přírodě a populární je například medvědí česnek nebo květy černého bezu. Asi 30 druhů lze pěstovat v podmínkách České republiky, zájem je například o třapatku nachovou, mátu peprnou, heřmánek, tymián, šalvěj, majoránku, lékořici, mateřídoušku či levanduli.

Podle Pluháčkové využití léčivých bylin obsahuje poznání od botaniky až po chemii a je třeba si uvědomit komplexní účinky bylin. "Nemůžeme očekávat, že jeden šálek čaje připravený například z šalvěje odstraní bolest v krku. Není také dobré upnout se na jeden druh, k čemuž někdy vede i reklama ve sdělovacích prostředcích," dodala.

Plochy pěstovaných léčivých, aromatických a kořenových rostlin v ČR v hektarech

 

  2016 2017 2018 2019 2020
Kmín kořenný 3204 5240 5648 3587 3460
Ostropestřec mariánský 1724 2172 2262 1918 2049
Fenykl obecný 122 87 153 54 28
Jitrocel kopinatý 39 80 95 134 166
Kopr vonný 38 28 75 98 39
Heřmánek pravý 16 41 58 14 16
Měsíček lékařský 12 9 5 5 10
Máta 7 7 5 9 10
Leuzea/parcha saflorová 4 9 8 10 14
Pískavice řecké seno 4 32 106 143 165
Koriandr setý 0 44 60 61 19
Sléz maurský a přeslenitý 0 18 24 33 20

Zdroj: Mendelova univerzita

klv hj

ČTK

Příjde vám tento článek zajímavý? Pošlete ho dál!
Diskuze ke článku
Přidat komentář
Zařazení na fórum: 

Přidat komentář

Reklama

Reklama