Reklama

Plané byliny a zelené natě

Zelené natě jsou důležitým doplňkem zdravé výživy. Jsou ceněné pro vysoký obsah železa, vápníku a vitamínu C. Neměly by chybět v žádném pokrmu. Zejména v zimě a na začátku jara jsou zelené natě důležitým zdrojem vitamínu C, proto by za našimi okny v tomto ročním období vždy měly stát květináče a misky s tzv. zelenými citrusy severu.

Do polévek, bramborových a zeleninových pokrmů přidáváme pažit­ku, nať petržele, řeřichu, vojtěšku alfalfa, mrkvovou a celerovou nať, drobné mladé lístky ředkviček, kedlubny, květáku a červené řepy.

Plané byliny

Na jaře můžeme pro nedostatek jiných zelených natí můžeme použit mladé lístky kopřiv, sedmikrásky, violky vonné, jitrocele a řebříčku. V přírodě sbíráme plané rostliny jen na biologicky čistých místech. Ni­kdy nesbíráme rostliny k jídlu u silnic, na sídlištích, v městských pe­cích, v blízkosti polí, kde se používají umělá hnojiva a chemické postřiky- Sbíráme jen v čistých zahradách nebo volné neporušené přírodě.

Jak pěstujeme natě doma za oknem?

Reklama

V zimě, a pokud nemáme zahrádku i na jaře a v létě, si můžeme doma za oknem vypěstovat řeřichu, vojtěšku alfalfa, pažitku a nať petrze

 

Pěstování řeřichy seté a vojtěšky alfalfa

Na tácek nebo na talířek dáme vrstvu vaty a navlhčíme ji vodou. Na mokrou vatu nasypeme semínka a dbáme na to, aby vata byla stále vlh­ká. Za čtyři až pět dní můžeme řeřichu sestříhávat. Rostlinky vojtěšky rostou déle, a tak jsou vhodné k použití o pár dnů později. Po sestříhání nasypeme na novou vatu nová semínka. Talířek s řeřichou je také hez­kou ozdobou naší kuchyně.

Petrželová nať

Můžeme ji rovněž celoročně sklízet doma za oknem. Zakoupíme si „petrželák“ - květináč s kulatými otvory po obvodu, do kterých nastr­káme kořen petržele tak, aby širší část z otvoru lehce vyčnívala. Zasype­me hlínou a za týden se nám petrželák zazelená.

Jiný způsob: Při čištění kořenové petržele odkrojíme širší okraj koře­ne asi 5 mm až 1 cm od horního okraje a řeznou plochou dáme na talí­řek s vodou, aby skrojek kořene byl ponořen asi dva až tři milimetry ve vodě. Vodu stále pečlivě doléváme. Za pět až šest dnů nám vyraší petr­želová nať, kterou spotřebujeme do polévky. Zbytek kořene vyhodíme, protože by začal zahnívat.

Petrželovou nať si můžeme na zimu nasušit. Omyjeme ji, nakrájíme nadrobno, sušíme na plechu a uskladníme ve sklenicích v temnu, aby nať nežloutla. Do polévek ji rozemneme a již nevaříme.

V těhotenství se nedoporučuje používat větší množství petržele, nej­výše 1-2 PL na den.

Petrželová nať často bývá nazývána nejlepším jídlem na světě. Má vysoký obsah železa a vápníku, proto dbáme na její časté přidávání do pokrmů zejména těhotným, kojícím a dětem. Mimo to obsahuje ještě hořčík, draslík, provitamin A, vitamín C a vitamíny skupiny B, D, K.

Pažitka

Je velmi praktická zelenina, kterou můžeme mít po celý rok. Má vy­soký obsah vápníku, i když poloviční než stejné množství petrželové natě či řeřichy. Z uvedených natí však obsahuje nejvíce železa.

Jitrocel kopinatý

Je vytrvalá bylina. Vytváří přízemní růžice dlouze kopinatých listů, z nichž vyrůstá bezlistý stonek s květenstvím na vrcholu. Je to prastará léčivá rostlina. Listy obsahují glykosidy a saponiny, dále slizy, flavonoi- dy, provitamin A, vitamín C, enzymy, kyselinu křemičitou, hořčiny, soli draslíku a vápníku, třísloviny, organické kyseliny. Používáme čerstvé listy do polévek. Několik listů jitrocele (nejlépe s dalšími bylinami) nakrájíme nadrobno, dáme do hotové polévky a necháme 10 minut stát.

Kopřiva dvoudomá

Používá se jako jarní zelenina v kuchyni. Na jaře sbíráme první vý­honky, později jen nej mladší vrcholky. Nesbíráme kopřivy z přebujelých, tmavě zelených porostů na místech s nadměrným množstvím dusíku v půdě. Kopřivu nikdy nesbíráme ráno a dopoledne, kdy obsahuje vel­ké množství dusičnanů. Listy obsahují mnoho chlorofylu, tříslovin, or­ganické kyseliny, acetylcholin, histamin, celulózu, hojně minerálních látek - zvláště draslík, cín, železo, vitamín C, provitamin A a vitamíny skupiny B. Lístky dobře propereme, můžeme a nemusíme spařit hor­kou vodou, nakrájíme nadrobno a přidáváme do polévek. Výborný je kopřivový špenát.

Smetanka lékařská neboli pampeliška

Na jaře se na lukách rozsvítí tisíce sluníček pampelišek. Jejich listy obsahují významné množství vitamínu C, vitamíny skupiny B a témer tolik provitaminu A jako mrkev.

V kuchyni brzo na jaře využijeme mladé vybělené části listů. Nejsnadněji je získáme vyrýpnutím rašících pampeliškových trsů z ještě neosazených záhonů. Ve zkypřené půdě zůstává část listů v zemi. Ty jsou bílé, křehké a nejsou hořké jako zelené listy. Dobře omyté listy nakrájíme nadrobno a připravujeme z nich výborné saláty.

Sedmikráska chudobka

Ve středověku patřila mezi univerzální léky, už tehdy se z mladých listů připravoval salát. Obsahuje saponiny, hořčiny, slizy, třísloviny, or­ganické kyseliny, flavonoidy a vitamín C. Působí protizánětlivě, čaj z květů se užívá při zahlenění dýchacích cest. Pro kuchyňskou úpravu jsou nejvhodnější listové růžice s poupátky sebrané brzy z jara. V té době je sedmikráska významným zdrojem vitamínu C. Přidáváme ji do polé­vek, salátů nebo pomazánek.

Violka vonná

Když se na jaře zazelenají srdčité lístky violky nebo-li fialky, rovněž můžeme dva až tři lístky přidávat dětem do polévek.

Zdroj: Zdraví pro ženu a dítě přírodními prostředky, nakladatelství Alternativa

Reklama

Komentáře

Anetka (Čt, 11. 2. 2016 - 15:02)
Já bylinky zbožňuji. Jsou skvělé na řadu potíží. Přečtěte si třeba o kopřivě, ta vám pěkně vyčistí krev http://www.zdravi-nemoc.cz/kopriva-cisti-krev
Reklama