Panická porucha

Berdo,z toho, co mi řekla doktorka a co jsem vyčetla, by se léky (antidepresiva) měly brát ještě minimálně 6 měsíců od úplného vymizení potíží.

Ahoj vsichni,dnes jsem v nejake depce,tak se z toho tady u vas chci vypovidat. Pracuju na sobe a celkem se nmi to dosti dari.Z pocatku mi bylo nepredstavitelne,ale to nam vsem,ze? Nejhorsi je,ze lekari mi nejprve porad jen rikala,ze trpim tezkou nevylecitelnou chorobou a to me tak zlomilo. Pritom to byla obycejna Panicka uzkost,ktera me tak svazovala...jojo. Nemela bych na to nyslet,ale nekdy je to tezky. Nekdy si to zbytecne pripominam a moc se sleduju jestli preci jen to neni to co mi zpocatku rikali a snazili se mi vylozene vsugerovat! pritom vim,ze to je hloupost,ale proste to ne me nekdy tak prijde a nevim jak z toho. Jeste jedna otazka a to na divkya zeny. ptala jsem se uz kdysi,ale nedostala jsme zadnou odpoved. Nemate vetsi sklony k atakam a depresim v obdobi mencesu a tesne pred nim? Mejte se vsichni a papapapapapa

Zdravím Vás všechny,včera jsem byl po 6 týdnech na kontrole. Lékař mi vysadil Citalec a předepsal jiný lék, bohužel si teď nemohu vzpomenout na název (zjistím a napíšu). Domlovám si také terapii, snad je to další cesta, jak se paniky zbavit. Nejhoší je na tom to, že mě panika přepadla zrovna v čekárně u lékaře. Říkal jsem si, že to snad není pravda, ale bohužel. Připadal jsem si jak idiot. Dnes mám od rána zase ten tlak v hlavě a tuhne mi obličej. Snažím se na to moc nemyslet, ale je to nepříjemné. Musím to nějak vydržet, protože jsem třetí týden v novém zaměstnání a nerad bych o tu práci přišel. Mějte se fajn a vydržte. Martin.

Vsimli jste si, že všichni vystupujeme na veřejnosti jako veselý a v pohodě, divný, ne ?

Ahoj vsichni!Prave jsem si precetla temer vsechny prispevky a mam opravdu uprimnou radost,ze v tom nejsem sama.Opet dnes, a nejen dnes mi bylo pekne zle.Strachy z neceho, stale si opakuji kdo jsem, kde bydlim,kolik mi je...atd.Je to hrozny.Nekdy se to da zvladnout bez prasku, ale jako dneska to neslo. Beru xanax, ale jen obcas. S ataky se trapim uz nejmene 5 let. Ze zacatku to bylo pro me horsi, protoze jsem nevedela, co mi je.Stalo se mi nekolikrat v aute, ze omdlim, zacaly mi mravencit ruce a zacala jsem mit strasny strach. Nekolikrat me odvezli i na pohotovost, ale stale to byl stejny postup. Injekce a domu. Taky byt sama doma je pro mne hrozny boj sama se sebou, a nebo jak uz tady nekdo zminil, kdyz neco musim nebo nechci, tak ataka prijde casteji nez obvykle. Musim ale priznat, ze za ty leta uz jsem si trochu zvykla a snazim se to nejak udrzet. To jsem jeste nezminila, tresy rukou, strnuti krcni patere, spatne vyjadrovani...tlaky v obliceji... Na zacatku jsem brala xanax skoro kazdy den 1mg,stale jsem ho mela u sebe.Ted kdyz uz to nejak zvladam, tak se davky snizily na 0.25mg 4=6x za mesic.Ale podotykam, jak kdy.Kdyz ale nekdo nezna me problemy, nikdo by mi neveril, protoze na verejnosti vystupuji jako vesela,mila osoba, ktera vse zvlada bez problemu, ale ve skutecnosti je to pravy opak.Verim, ze to s vami urcite zvladnu a bude nam vsem lepe, protoze co je pro nas nejdulezitejsi je, si o nasich problemech a pocitech povidat.Pak se nam ulevi, jako ted me!

Ahoj vsichni lidicky.Diky Pajko za odpoved, ja uz si Martinuv vzkaz cetla. Chtela bych se Vas ale vsech zeptat, jak moc velky efekt maji prasky, ktere berete. Ja brala 2 mesice Zoloft a po-te mi ho uz doktor vysadil. Ptal se me, jestli jsem mela nakou ataku, a kdyz jsem rekla ze ne, rekl, at uz to neberu. Uplbne v pohode ale nejsem, mam furt ty neprijemne tlaky v hlave. Prave nevim, jestli jsem nemela brat úprasky jeste dyl. Sama si ale myslim, ze nejsvic zmuze clovek sam. Ja jsem v dobe, kdy mi bylo uplne nejhur a lezela jsem temer 3 mesice doma skoro vubec nejedla. UZ jsem si zacala rikat, tze to takhle nejde. i kdyz jsem nemela vubec chut, proste jsem se premohla. Zmenila jsem styl zivota a vseho si ted o hodne vic vazim. Preju Vam hrozne uspechu a verte ze to jde. Me jeste neni uplne fajn, ale ataky jiz nemam a vazim si kazde hezke sekundy meho zivota. Hlavne nad tim sclovek nesmi premyslet a nesmi se bat.Ahoj vsichni lidicky

Mě se při atace zase strašně motá hlava, možná z toho jak se mě špatně dýchá a já pořád lapu po dechu a zhluboka dýchám. Jak jsem psala, že jsem se odstěhovala od přítele, tak už týden bydlím u rodičů a jsem psychicky docela v pohodě. Dokonce i začínám hubnout, což se mě za celý 2 roky společného bydlení nepodařilo, spíš naopak.

Ahoj Martine,hlasim se Ti ohledne talku v obliceji. Presne tim jsem trpela ja. Kdzy jsem mela ataku,o ktere jsem samozrejme jeste nevedela,ze to je ataka,pocitovala jsem sileny tlak v hlave a ten mi prechazel az do obliceje. Mela jsem pocit,ze mi tuhnou vsechny svaly v obliceji...bylo mooc neprijemne. Preji hodne stesti....

Berdo, přečti si, co napsal Martin 29.05.2002 i moji odpověď. Zbytek je už na Tobě. Buď to chce klid, možná máš předem strach, že nezvládneš napětí ve škole anebo každopádně si nechej udělat neurologické vyšetření, pokud ho už negativní nemáš. Měj se, myslím, že jsi na dobré cestě být úplně zdravá.

Ahoj vsichni lidicky .Me se stalo neco obdovneho jako vam pred vanoci. Pri jizde autem jsem zacala byt najednou strasne nervozni, brnela me noha, najednou jsem nevedela, co se se mnou deje no a pak me zacala brnet hlava a najednou, jako by se cele telo vzepjalo, mi neco vlitlo do hlavy. Mela jsem v ni desnej tlak, nemohla jsem dychat a bylo mi desne blbe hlavne jsem ale nevedela, co se se mnou deje. Druhe den se to opakovalo zase, uz jsem opravdu myslela, ze umru. V nemocnici mi namerili strasne vysoky tlak, ktery ale za nejakou chvili opadl. Zaver doktoru byl - paniska porucha. Me stavy se vzdycky zhorsovaly, kdyz jsem sla k nejakemu doktorovi a take mi tam vzdycky namerily zvyseny tlak. Asi po 2 mesicich obihani ruznych doktoru mi predepsali Zoloft a narazove Neurol. Zacala jsem proti tomu bojovat sama a rikat si , ze mi nic neni. Hodne se to zlepsilo. Zoloft jsem uzivala 2 mesice, pak mi uz rekli, ze pokud nemam zadne hrozne ataky, tak at ho neuzivam,tak jsem ho tedy prestala brat.Nyni jsou to asi 4 mesice, co jiz neberu zadne prasky. Uz se nebojim smrti, ataky nemam ale na co se vas hlavne chci ZEPTAT je to - mate take stale takove divne tlaky v hlane !!! ??? Ja je mam furt a take me furt brni noha. Neni den, co bych nemela tlaky v zatylku ci za ocima. Nekdy mivam i zavrate. Na tohle mi ale uz doktori nerekli nic, jako ze to zmizi. 4 mesice jsou ale pryc a ja mam tlaky v hlave furt. Uz jsem z toho psychicky strasne dole, protoze se bojim, ze to nikdy nezmizi a ja nebudu moc nikdy normalne zit. Musela jsem kvuli teto nemoci prerusit i skolu a v rijnu mam zacit znovu, ja se ale desne bojim, ze ty tlaky do rijna nezmizi a proto se nebudu schopna se ucit. Muzete mi prosim nekdo z Vas napsat, jestli mate podobne stavy - i kdyz uz nemate ataky, proste neprijemne tlaky v hlavy.Moc diky a vsechny zdravimBerda

To co popsala Pajka je přesný. Mě taky pomáhá něčí náruč. Vidět, že mě má někdo rád.

Mam pro to pochopeni, ty stavy co mas ty mam i ja. Uz nevim jak dal, nejhorsi predstava je pro me jed nekam metrem za zabavou, predstava, ze se mi udela spatne me provazi na kazdem kroku, nemuzu se toho zbavit. Jeste ze mam praci 5 minut od domova a pritel me tam vozi, jinak uz bych snad ani tam nemohla. Nekdy jsem v pohode nic me nerozhazi, ale jsou dny, kdy mi je hrozne. Ted uz 6 den se mi hrozne toci hlava, takze to umocnuje muj strach, ze sebou nekde seknu. Uz z niceho nama radost, to je mi divny. Jedu k mori, vzdycky jsem ho mela strasne rada, ale tentokrat mi je to jedno. Jednu pomucku mam kdyz ta na me prijde musim se zabavit hned necim, nad cim musim premyslet a zmobilizovat se

Dekuji Pajko,za vycerpavajici odpoved!Pomohlo mi to.Mas presne pravdu,ze nekdy staci naruc a prejde to.Diky

Pro H.: Když mě zachvátí panika, vezmu si Neurol, snažím se zhluboka dýchat, přeladit mysl např.píšu SMS-ky o tom, jak mi je, i když je neodešlu, tak si uklidním duši a rozklepané prsty se musí taky koncentrovat... Pomáhá mi studená voda, obklady anebo střídání horké a ledové vody, ale uprostřed ataky jsem spíš celkově paralyzovaná. Cokoliv chladivého. Stočím se do klubíčka anebo pobíhám, pláču. Kartáčem na vlasy si masíruji kůži. Mívám intenzivní pocit, že mám jenom mozek a nemám vůbec hmat.Když to přejde, jsem unavená a nešťastná, že už mě to zase mučí a taky si pomyslím, že jsem to zase zvládla bez blázince a opět jsem neumřela. Pořádný spánek to pak chce.Ideální je když je někdo blízko, a když už ví, o co jde, jenom tou klidnou přítomností pomáhá. Někdy při záchvatu pomůže, když vás někdo sevře v náručí, jako když konejšíte malé dítě. Vypiju taky až litr vody naex. Zvedne to tlak. Záleží taky na trvání záchvatu. Dřív, když jsem byla mladá holka, mívala jsem takové sekudovky, něco jako, že nemám tělo, jenom mozek a že umírám. Na někoho jsem se vrhla anebo vykřikla a bylo to pryč. Poslední rok mívám záchvaty jiné, trvají i pár desítek minut. I v zaměstnání je možné si vytvořit podmínky, které předejdou vzniku záchvatu. Hodně vzduchu, v horku ventilátor, klimatizace, horké léto je velice nepříjemné. Vyvolávací faktory jsou např. kofein, kysličník uhličitý, jeho koncentrace stoupne tam, kde je málo kyslíku. Místo kam můžete uniknout a nejste viděni. Je asi lépe, když vaše okolí ví, že máte problémy, dejte jim přečíst nějaký stručný a vystižný popis naší choroby např.časopis Marianne - prosinec 2001 str.138 "Tichá sabotáž duše", bude se vám volněji dýchat a za případnou indispozici se nebudete tak moc stydět. Neumím to napsat stručně, promiňte. A to jsem zdaleka nevyčerpala, co bych mohla říct.

Chtěla bych se zeptat,jakou formou probíhá psychoterapie.Můj lékař je zároveň i pychoterapeut a protože mi nezabírají léky,navrhla jsem mu,zda by nepomohla terapie.Prý se musím naučit správně dýchat a relaxovat.V autobusu se mám zase zaměřit na nějakou četbu,abych neměla špatné myšlenky.Ale mně jeho rady vůbec nezabírají a tak nevím,zda mě vůbec správně léčí.Prosím moc o radu,kdo má nějaké zkušenosti.Určitě musí být více způsobů.Díky Hanka

AHOJ V?ICHNI CO SE TRáPITE.nIKDO VAM NEPOMUžE JEN VY SAMI.PO DVOU LETECH KDY JSEM SI VYSLEL ZE JSEM OK SE MI VRATILA NEMOC SICE V JINE PODOBE ALE O TO ZALUDNEJI.nEJDRIV JEN TAKOVA NEJAKA NESPAVOST NECHUT K JIDLU BOLESTI HLAVY A NERVOZITA.A NEZ JSEM SI UVEDOMIL ZE V TOM ZASE LITAM MEL JSEM TO ZASE.pO LECICH JSEM BYL ZPOMALENY BOLELY MNE NOHY PROSTE TO STALO ZA STAROU BELU.uDELAL JSEM TOTIZ JEDNU ZAKLADNI CHYBU.kDYZ MI BYLO DOBRE PRESTAL JSEM SI OPAKOVAT MANTRY KTERé MNE Z TOHO JIZ JEDNOU DOSTALY .tAKžE VAM VSEM ORDINUJI 2 x DENNE DESET AZ PATNACT MINUT V DUCHU.TATO SLOVA.SRDCE MI TLUCE KLIDNE A PRAVIDELNE.SPíM KLIDNYM A HLUBOKýM SPANKEM,máM STáLE VELKOU CHUT K JIDLU.pROSTě SE MUSíTE PřEPROGRAMOVAT.a KDO SE NEMODLI TAK AT SE NAUčí NEJAKY PEKNY TEXT A KAžDE RáNO SI HO OPAKUJE MISTO MOTLITBY A VECER TAKé.jIZ ZA TYDEN SE MI PODARILO ZE USINAM BEZ TABLETKY.a OPET MI CHUTNA JIST.zKUSTE A NAPISTE JAK JSTE POKROCILI PS: A nEBOJTE SE MOJE MATKA MA 71 LET A PODLE VSECH PRIZNAKU MELA PANICKOU PORUCHU TAKY.tAKZE NIC SMRTELNEHO TO NENI I KDYZ SE NAM TO TAK JEVI.jOHANZ

Zdravim vas,chci se zeptat,co delate, v pripade,kdyz vas zachvati panika?Kdyz si myslite,ze je to posledni vterina vaseho zivota..Jak se uklidnit?

Zdravim Vas vsechny,ohl.te hypnozy bych to radeji nezkousela.Ma terapeutka mi to vysvetlila asi takhle.Zalezi na 100% duvere vuci dane osobe,ktera hypn.provadi.Musi se (hypnot.)naprosto soustredit na dany problem a staci,aby mu vedome ci nevedome myslenky unikly nekam jinam a muze vam dat do podvedomi zase nejaky jiny problem,negat.myslenku,kod.. Nejsem pesimista,zkousim vselijake alternat.zpusoby lecby,ale do toho bych nesla.Preji krasne dny plne pohody!

Já se s tím peru 10 měsíců,prášky neberu 4 měsíce (Citalec) a Xanax jsem si vzal jen jednou. Po něm mi bylo spíš hůř (byl jsem v útlumu což mě hodně vadilo). Nyní chodím 4 měsíce na terapii a je pravda že mi to ze 55% procent hodně pomohlo sice jsem už u druhého terapeuta,ale vyplatilo se. Mám to spojené i s agorafobíí což je teda věc. Hlavně v metru. Ted vím jak na to. A HLAVNĚ VÍM ŽE TO NENÍ DOŽIVOTNÍ jen se to musí dostat zpátky pod kontrolu.Regresivní hypnozu jsem taky chtěl zkusit ale po zjištění že jde spíš pak o návyk který nic neřeší a navíc stav se po určitém krátkém čase vrací jsem ji zavrhl. Mějte se Libor

Já taky díky Diano. Máš pravdu, že je to dlouhý a tvrdý boj. Kdyby existovalo jednoduché a universální řešení, byl by tento chat zbytečný. Naše porucha je ovlivněna příliš mnoha faktory a okolnostmi a řeknu vám, že když se jich potká několik současně, je to pěkný kolotoč záchvatů a pak zase roky pohody. Já za sebe prohlašuju, že za těch 35 let (pozítří je to fakt 35 let - 2.6.1967 - kolik vás bylo ještě "na houbách"?) jsem měla spíše ty chvíle pohody. Hormony např. dokáží své. Neurovnané vztahy. Láska je moc pozitivní, těhotenství super, šestinedělí je hormonální uragán a nutná podpora okolí. Fakt je, že tu nemoc umím správně pojmenovat asi 2 roky a víc než před rokem propukla do extrému, jeden záchvat za druhým. Denně několikrát. Pomáhají mi léky, moje chuť se z toho dostat, i když vím, že problémů se nezbavím nikdy a moje okolí - děti a přítel, kteří pochopili, že na něco prostě nemůžu mít vliv a být klidná, veselá a aktivní na rozkaz. A to se mi před nimi podařilo celé roky tajit, že mám problémy. Viděli ve mně energickou a schopnou ženskou, která se si se vším poradí. A pak jsem najednou byla klubko nepřetržité paniky a nepoužitelná - téměř. Už je líp a možná zase bude hůř, ale vim stoprocentně, že se budu rvát, protože chci a byla bych ráda, kdybyste chtěli i vy všichni tady.