Reklama

Konverze

Konverze označuje přechod od jednoho systému názorů ke druhému. V náboženské oblasti to znamená, že člověk může přecházet z jedné víry do druhé: z ateisty se stane teista; z věřícího nevěřící. Konverze může být náhlým nebo postupným procesem.

Často je spojena s pocity viny (přesvědčením o „hříchu“), s hledáním víry, někdy s hlasy, obvykle s jakousi formou komunikace s božským, jejímž výsledkem je ujištění nebo pocit jistoty.

Snad nejznámějším příkladem je Šavel (později nazývaný svatý Pavel), který prožil zkušenost konverze na své cestě do Damašku, kde se chystal pronásledovat křesťany (viz Skutky apoštolů 9,1-18). Konverze neoděla Pavla svatostí zvnějšku, ale spíše to byla svatost, která pronikla všemi jeho schopnostmi, přesvědčeními a jednáním. Sám se nazval novým člověkem, novým stvořením.

Jiný známý příklad pochází od Johna Wesleyho. Byl si vědom svého nedostatku víry v Krista jako osobního spasitele, jak v něj věřili druzí. Ovšem 24. května 1738 na setkání evangelické společnosti v londýnském Aldersgate prožil zkušenost konverze, o níž si do svého deníku napsal:

Cítil jsem ve svém srdci nezvyklé teplo. Cítil jsem, že důvěřuji Kristu, jedině Kristu, svému Spasiteli. Bylo mi dopřáno ujištění, že ze mne sňal hříchy, ano mé hříchy...

Reklama

Tyto příklady postupné konverze s sebou obvykle nesou postupné budování nových přesvědčení a zvyků. Ovšem i u tohoto typu konverze jsou určité důležité okamžiky, při nichž se zdá postup proměny mnohem rychlejší. Jednou z charakteristických vlastností těchto konverzí je dobrovolné a vědomé jednání dotyčných osob.

William James nakonec poznamenává, že ti, kteří prošli konverzí a rozhodli se pro duchovní život, se s ním ztotožňují bez ohledu na to, jestli jejich náboženské nadšení upadá nebo je stále stejné.

Zdroj:  Filozofie náboženství (Portál)

Reklama

Komentáře

Zdeněk (Ne, 27. 11. 2011 - 19:11)
1. Nikdo nemůže z nikoho sejmout jeho hříchy, ani Bůh ne. Vše musí být odčiněno. Je též nesmysl tvrzení, že Ježíš svou smrtí sejmul z lidstva jejich hříchy!
2.Žádný člověk nemůže jiného člověka povýšit na svatého. Svaté je pouze to, co bylo stvořeno přímo Bohem.
3. Otevřít své srdce můžeme kdykoliv, můžeme tak díky citu prožívat svůj život mnohem intenzívněji.
harmadiXem (Po, 28. 11. 2011 - 19:11)
1.Ak hovorime o snimani hriechov Bohom, tak najprv by sme mali vyjasnit co pod tym rozumieme...Tiez som toho nazoru ze Jezis za nikoho nic nespravil - ale otvoril a ukazal cestu k Bohu. Ta cesta je individualna - jedinec sa dostane k Bohu ak zaprie, prekona, obetuje svoje ego(rozum) vyssiemu Ja(vedomie).
Ak pod hriechom rozumieme obmedzenost duality, tak zit bez hriechu znamena prebyvat v jednote.

2.Ked papez vyhlasi, povysi niekoho za svateho, ide o takeho cloveka ktory viac-menej prekonal nizsie urovne vedomia, inymi slovami, ma ocistenu dusu (astralne telo). Veriaci maju vo svatych vidiet priklad, vzor k nasledovaniu, inspiraciu.

3.Lahko sa hovori, treba otvorit srdce. Poradite ako otvorit srdce (tym, ktori prave nie su zamilovani)? Aky je rozdiel medzi citom a emociou? Co je spiritualna inteligencia?
Zdeněk (St, 30. 11. 2011 - 22:11)
Každý člověk vždy ví, co je správné, většinou to bývá to prvé, co jej napadne, ale většinou se v dalším okamžiku přidá mozek, tedy rozum a roztočí se kolotoč různých možností. Čím více člověk zatlačil rozumem cit, tím hůře se pak cit projevuje. Uprostřed hrudi je duchovní srdce, tam sídlí náš duch. Kdykoliv chci, tak se tam mohu ,,ponořit,,dotknout se,,jde z něho teplo, hřeje, působí mi to radost. Emoci vytváří rozum, tedy mozek, lze ji zaměnit za cit. Aby emoce vznikla, potřebuje mozek nejprve myšlenku.
Zdeněk (Čt, 1. 12. 2011 - 19:12)
Pokračuji v odpovědi pro harmadiXema. Ježíš přinesl lidem Lásku a Pravdu, ale lidé oboje odvrhli a Ježíše zavraždili. Ježíš neotevřel lidem cestu k Bohu, tu měli vždy otevřenou, ale jak jste správně napsal, tu cestu jim ukázal. Člověk, aby mohl jít cestou k Bohu, nebude zapírat ani obětovávat své ego, protože nejdůležitější částí, nebo-li podstatou člověka není tělo ani rozum, ale jeho duch. Duch se projevuje citem a ten jej po cestě k Bohu povede. Člověk prohlášením neudělá jiného člověka svatým! Vám nevadí, že katolická církev nechala upálit na hranicích statisíce lidí? Ani vám nevadí, že nechala povraždit statisíce Inků, kteří odmítli přijmout křesťanství?
harmadiXem (Po, 5. 12. 2011 - 17:12)
Ak som spravne pochopila, citom nazyvate to, comu sa hovori aj intuicia.Ano, suhlasim : z duchovneho srdca prameni ta ticha, vnutorna radost z bytia, z existencie - takato radost nema vonkajsiu pricinu preto je nepodmienena.
Telo a rozum sluzia na to, aby sa ich prostrednictvom mohol prejavit duch. Z tohto hladiska su rovnako dolezite telo(materia), dusa(psychika) a duch (vedomie).
Katolicka cirkev pozostava z jednotlivcov a kazda jedna osoba zodpoveda za svoje rozhodnutia i skutky - to je spravodlivy zakon karmy a funguje to bez vynimky. Takze ja sa nemam co strachovat, kazdy dostane to co si zasluzi (vratane mna samozrejme). A na tom nic nezmeni to, ci mi to vadi, alebo nie.
Zdeněk (Út, 6. 12. 2011 - 21:12)
harmadiXem napsal: Telo a rozum sluzia na to, aby sa ich prostrednictvom mohol prejavit duch. Z tohto hladiska su rovnako dolezite telo(materia), dusa(psychika) a duch (vedomie).
Můj názor je jiný a věřím, že je to pravda. Tělo potřebuje duch k tomu, aby mohl pobývat zde na zemi. Rozum člověk potřebuje k životu zde na zemi a pokud člověk touží po poznání, moudrosti neboli osvícení, musí být rozum podřízen duchu, tedy citu. Duch žije dál i když tělo po smrtí přestalo existovat. Proto rozum ani tělo není stejně důležité jako duch. A duši tu mají zvířata.
N (Út, 6. 12. 2011 - 22:12)
Osobně mi jsou názory Zdenka blízké. Ale vidím trochu jinak,podstata je ovšem stejná. Já se snažím své "dvě osoby", to je ego a duše mít v souladu. Ego leckdy chce něco udělat podle rozumu a přání, podle výhod...Jenže intuice kterou mi dává duše je ta pravá.Nechat rozhodnout duši,jen se to stále musím učit.Pokud já se nic nenaučím, nikdo to za mně neudělá.Ani církev,ani modlidby ke svatým které jmenoval jakýsi samozvaný zástupce Boha na zemi.
Jak tu čtu, že tělo a rozum potřebuje duše k projevení, děsím se. Proč lidi neotevřou oči a umřou slepí, zblblí jinými lidmi kteří je učí zhovadilosti.
Jejich život tím nesplnil účel.tak si to myslím osobně já.tady to píšu,jinde o svých názotech nemluvím,jen se podle toho chovám.Přesvědčovat kohokoli, povídat si,je pro mně jinak ztráta času. Někdo ví a jiný ne, asi musí počkat.
harmadiXem (Čt, 8. 12. 2011 - 17:12)
Podla mna sme originalne duchovne bytosti, ktore maju fyzicke telo (na rozdiel od anjelov).
A duši tu mají zvířata.-pise Zd. Zvierata maju kolektivnu dusu, kym ludia individualnu. Ziadne zviera nema vedomie Ja Som, cize nie je vedome toho, ze existuje a nema ego.

"Ego leckdy chce něco udělat podle rozumu a přání," ... v mojom pojati ego je rozum, ego je vytvorene rozumom, myslienkami.
suei (Čt, 8. 12. 2011 - 18:12)
Zvířata mají vědomí sebe a svých úkolů v životě. Jsou to duše, tak jako je člověk duše. Jen jsou to zvířecí duše. Jsou inteligentní, zažívají emoce, mají své osudy. Některá zvířata mohou být duchovně vyspělejší než člověk. Nemají ego v lidském slova smyslu, ale mají ho. Žijí více podle přírodních zákonů a universa. Zvířata jsou schopny inteligentně jednat. Aby toho byly schopny, musí si být vědomy nejen sebe ale i svého cíle.
harmadiXem (Pá, 9. 12. 2011 - 18:12)
Ake vedomie seba ma napriklad pes? Ako si uvedomuje seba taky pes? Vie pes o tom, ze on je pes ?
...Nemají ego v lidském slova smyslu, ale mají ho...
Zvieracie ego:?! A to je co?
...Některá zvířata mohou být duchovně vyspělejší než člověk... ???
Schopnost reci,jazyka, myslenia zvierata nemaju. Z tohto hladiska nie su na vyssej urovni nez clovek.
Z evolucneho hladiska je takato postupnost: instinkty - emocie - rozum.
Clovek (uz) ma v sebe aj instinkty, pudy ale zviera (este)nema rozum.
1.svet mineralov
2.vegetacia, rastliny
3.zvieracia risa
4.clovek
5.anjely
Zdeněk (Pá, 9. 12. 2011 - 20:12)
Pro N, píšete, že chcete mít ego a duši v souladu, učíte se ale nechat rozhodovat duši. Proto ale nemůže být ego a duše v souladu. Pokud by bylo, zažívali byste to, čemu se říká svědomí. Svědomí je rozpor mezi citem a rozumem. Já raději používám výraz cit a rozum. Cit je projev ducha a rozum je projev mozku.
Zvíře nemá rozum, ani pudy, ani kolektivní duši. Každé zvíře má svoji duši a také bytost, která jej všude doprovází, můžeme ji klidně nazvat skřítkem, tato bytost ji radí, co má dělat.
harmadiXem (Pá, 9. 12. 2011 - 21:12)
Odkial potom pochadza vyraz 'zvieracie pudy (ktore clovek ma ovladat v sebe) ? ked:
"Zvíře nemá rozum, ani pudy, ani kolektivní duši"
Kolektivna dusa je nieco ako morfogeneticke pole (vedecka teoria R.Sheldrake)
S-vedomie = vedomie = duch
Cit = dusa = psychika = emocie
Rozum = logika, myslienky

Zdeněk (So, 10. 12. 2011 - 09:12)
Pro harmadiXema. Nevěřte všemu, co je v knihách. Spousta toho, co v nich lidé napsali neplatí. Nebudu vám vyvracet vaše přesvědčení, je to pouze na vás, zda časem změníte svůj názor.
harmadiXem (Ne, 27. 11. 2011 - 11:11)
Zaujimali by ma konverzie ked z veriaceho sa stane neveriaci - o tom sa hovori menej, alebo sa to nedeje tak casto ako opacna konverzia?
K 'svatosti' sv.Pavla by som poznamenala, ze je to intenzivny vnutorny, mysticky zazitok zakuseny v rozsirenom stave vedomia, ked clovek prezije, zakusi ze absolutne vsetko je posvatne; zivot, priroda, clovek. Je to akasi vyssia kvalita bytia...
"Citil ve svem srdci nezvykle teplo" : aktivizuje, otvara sa srdcova cakra ( ktora je na urovni astralneho, snoveho tela). Casto to zaziju ludia vdaka Extasy / MDMA.
"Bylo mi doprano ujusteni ze z mne snal hrichy" : Ego =rozum = dualita = hriech. Kristus = vyssie Ja. V mystickom zazitku sa ego-identita dostane do pozadia a zaziari bytostne-vyssie Ja. Tento mysticky zazitok sa vyjadruje slovami: Kristus zo mna snal hriechy...
Reklama