Reklama

Mýtus: Lidé s nadváhou mají slabou vůli

Hodně lidí si myslí, že obézní jsou obézní proto, že se nedokážou ovládat a soustavně se přejídají. Jak sami postižení, tak i jejich spoluobčané vzali za bernou minci tezi, že lidem s nadváhou prostě chybí vůle. Opak je pravdou. U lidí s nadváhou nebyla prokázána žádná odchylka ve sféře chování ani obecné psychiky. Naopak, oblíbený odsudek typu "Může si za to sám/sama, prostě moc jí" prohlubuje u obézního člověka jeho frustraci.

Lidé s nadváhou jsou "jiní".


Mnoha výzkumy byla prokázána odlišnost látkové výměny u obézních a tzv. normálních. Organismus jedince s nad váhou reaguje na příjem potravy odlišně; pocitem většího hladu či neodbytného puzení k jídlu a ukládáním tuku.


Postupem času výzkum dokazuje, že řada obézních lidí patrně trpí něčím, co lze nazvat "závislostí na jídle" ve smyslu drogové závislosti. Tato závislost není způsobena charakterovou vadou či psychickým onemocněním, nýbrž poruchou rovnováhy vnitřního prostředí jejich organismu.


Označení "závislost na jídle" není nové - vyskytuje se ve vědeckých pracích v souvislosti s obezitou již od roku 1947. Zároveň byla objevena a popsána souvislost mezi "závislostí na jídle" a "závislostí na uhlovodanech".


Na toto téma vykazuje seznam článků v Index Medicus od roku 1989 přes tisíc položek. Všechny jsou věnovány odhalování procesů, skrývajících se za označením "závislost na uhlovodanech".


Zdroj: Uhlovodany nepřítel štíhlé linie, nakladatelství Columbus

Reklama
Reklama

Komentáře

Lina (St, 19. 11. 2003 - 12:11)
Vážená Anežko, miluji ovoce a zeleninu, ale kila navíc mám z toho, co sním mimo. Kdysi jsem si myslela, že skoro nic nesním, proč tedy nehubnu. Mám zvětšenou štítnou žlázu, kila jsem přisuzovala jí.
Pak jsem si všechno jídlo začala zapisovat - i uzobávání, a byl to pro mě šok. Také jsem jedla nárazově, takže vystresovaný organismus pečlivě uchoval všechno do zásoby, protože věděl, že přijde doba, kdy budeme držet dietu. Teď už vím, že pravidelné jídlo v malých dávkách a spousta pohybu je jediným řešením.
Zkuste si vzít kalorické tabulky a pravdivě zapsat v číslech vše, co za den sníte a vypijete. I ovoce a zeleninu. Zkuste si vypočítat, jaký máte výdej (pohyb). V konečném čísle bude odpověď.
A co se týče závislosti na jídle, ta skutečně existuje. Podle mě však není vrozená, ale vypěstovaná z dětsví, a pokud si ji uvědomíme, musíme s ní bojovat.
Janek42 (So, 22. 11. 2003 - 05:11)
Myslím, že umím poradit ve věci bezpečného hubnutí a trvalého udržení optimální váhy. Zkus napsat na mail:
janek42"seznam.cz
Anezka (Út, 25. 11. 2003 - 13:11)
Tak je to i u mně, akorát já jsem nikdy neměla takové váhové výkyvy. Když se podívám, co do sebe celý dny ládujou hubený kolegyně nebo jak se cpe můj vychrtlý bratr, musím prostě konstatovat, že o vůli to není. A kdo si to myslí, je omezenej, ale je to jeho věc.
Osobně jsme někdy i ráda, že jsem silnější, protože jsem zdravá jako řípa, v životě jsem nebyla nemocnáa netrpím ani banalitama jako nachlazení.
Amálie, neblbni a jez normálně (myslím zdravě, ale ne jen jeden jogurt atd). 70 kilo není žádný neštěstí, určitě jsi pěkná holka krev a mlíko:o)
deakrice (Út, 25. 11. 2003 - 15:11)
Mám za to, že závislost na jídle zcela určitě vypěstovat lze.Jídlo utěšuje...mnoho lidí tím řeší špatnou náladů, samotu, nespokojenost s čímkoli.
Sama na sobě mohu potvrdit:-)Je to docela smutné, ale uvědomuji si to a začínám hledat jiné záliby než jídlo.
Nejlepší je jistě láska, ale ta není všude, že?:-)

pro Amelii:mám pocit, že podobnými dietami(1 jogurt a banán za den) jste razantně snížila váhu, ale totálně jste si rozvrátila a snížila metabolismus!Ten je teď neustále ve stavu napětí, kyd jej zase budete trápit a tak si dělá zásoby.Věřím, že pohybem by se dalo mnoho napravit.Musí si zase zvyknout na zátěž a práci.
Je ale taky pravda, že u někoho, v určitou dobu, skutečně moc nezáleží na tom, kolik toho sní.Nelze ale srovnávat dospělou ženu s jejími dětmi!Mají zcela jiné nároky...dítě je prostě ve vývinu a spotřebuje mnohem více energie!
Olga (Út, 25. 11. 2003 - 16:11)
Anno, nebrala tvoje sestra Prednison? To by totiž tak nějak odpovídalo. Jako mládě jsem měla poruchu krevní srážlivosti a z hubené, nohaté holky se díky Prednisonu během několika týdnů stala příšerná, oteklá, prsatá (nebo spíš kozatá) koule. Strašné. Chtěla jsem se zabít. Asi si umíš představit život tlusté holčičky se samými jedničkami... Už je mi skoro třicet a nejsem už ta oteklá koule, ale být zase hubená a mít ke své postavě přiměřená prsa, to už se mi nepodařilo nikdy. Pozdravuj svou sestru, držím jí palce.
Lina (St, 19. 11. 2003 - 06:11)
Naprostý souhlas s oběma komentáři.
Olda (Út, 18. 11. 2003 - 16:11)
Na základě článku mám dojem, že vlastně svoji váhu vlastně nemůžu ovlivňovat. Buď mám poruchu rovnováhy vnitřního prostředí a bud tedy zákonitě obézní nebo nemám a pak se můžu přejídat jak chci a nebudu. No tak s tím nesouhlasím a můžu na sobě demonstrovat jak dokážu svojí životosprávou spolehlivě regulovat svojí váhu.

Znám 2 případy obézních lídí, kteří když se dozvěděli že jejich obezita ohrožuje jejich zdraví, tak se do roka spadli na váhu v normě. Znám případy lidí, kteří svojí vůlí, respektive změnou životosprávy zhubli fůru kil. A také znám lidi, kteří deklarují že za svojí nadváhu nemůžou (nemoc, metabolismus), ale ty které znám blíže mají životosprávu, při které bych byl obézní stoprocentně i já.

Zmínka "závislosti" ve mě vyvolává otázku, zda kuřák za svoje kouření může nebo ne, vždyť jeho tělo je taky závislé. Tím chci říct, že věřím na závislost na jídle, ale je otázkou do jaké míry se s ní člověk narodí a do jaké si jí vybuduje sám. A případně se svojí silnou vůlí od ní odprostí.
Šárí (Pá, 21. 11. 2003 - 10:11)
Já zase musím souhlasit s článkem. Ať jím jakkoliv, na váhu to vliv nemá. Hubnu či tloustnu na první pohled úplně nelogicky. Po týdnu tůr v horách nic, po 14 dnech válení na chatě a jedení kdečeho tři kila dolů. Když se snažím omezit tuk, zjistím, že automaticky začínám jídla přesolovat-mám pocit, že si tělo hledá nějakou kompenzaci.

Na hubnutí a diety jsem se před 3 lety vykašlala, a vida-za tu dobu zmizelo 8 kil. Jím co a kdy chci, pravda tlusté maso nemusím, zato dušenou zeleninu či brambory si mastím podle chuti. Mám klid a jsem spokojená.

Ale tuhle jsem v bylinářství dostala s kořením recept-1 kuře, 2 hermelíny a 2 smetany !!! Je-li tohle běžné, vlastně ani nevím, co je to moc mastit ...
Amálie (Po, 24. 11. 2003 - 15:11)
Já jsem toho dokladem. Už spoustu let se potýkám s dietama. Několikrát se mi podařilo podstatně zhubnout, nejvíc to bylo 20 kilo dolů. Jenomže jsem VŽDYCKY VŠECHNO nabrala zase zpátky..... :-( A to vůbec ne tím, že bych po zhubnutí začala nezřízeně žrát!! Naopak - už asi 10 let dodržuju zásady zdravé stravy, ovoce, zelenina, drůbeží a rybí maso, celozrnné produkty, nízkotučné výrobky..... Nejím vůbec sladkosti, červené maso a nic tučného. Důvod je ten, že pro to hubnutí jsem jedla například jen jeden jogurt nebo jeden banán za den..... Jenomže jaksi tímhle způsobem nelze existovat celý život, že? Takže jakmile jsem začala zase jíst (ikdyž minimálně a dietně), váha šla zase nahoru...... Moje okolí nechápe, jaktože nevážím 50 kilo, když jím tak jak jím. No, holt i při svém zdravém životě, věčném hladovění a cvičení vážím přes 70..... Asi je to moje váha, s kterou nic nenadělám :-(
Radka (Út, 18. 11. 2003 - 21:11)
Naprosto souhlasim s Oldou. Ja taky hubnu nebo tloustnu prodle toho, jak jim a pohybuju se. Vahu mam zcela ve svych rukou, plne si to uvedomuji a koriguji. A vymluva na geny a predpoklady mi pripadaji scestne. Kdybych se mela ridit, jak vypadaji nekteri clenove moji rodiny, musela bych vypadat jako kulicka. Pravda je, ze moje babicka ma pres metrak a mezi jeji nejoblibenejsi jidlo patri tluste maso. Celkove jeji jidelnicek je otresny. Ja mam 50 kg a moje priorita je ovoce a zelenina. Dalsi vec je take to, co si naprogramujeme do mozku. Pokud si naprogramujeme, ze zhubnout nemuzeme, zrejme ani nezhubneme.
Anezka (St, 19. 11. 2003 - 11:11)
Jsem statnější postavy už od narození (ne obézní) a ač též preferuji ovoce a zeleninu, mám permanentně váhu kolem 75 kg. Na to byste mi řekli co, vážení nesouhlasící?
Anna (Po, 24. 11. 2003 - 16:11)
Nemám pocit, že by to bylo jenom o pevné vůli.Musí to rozebrat člověk celkově.Měla jsem mámu a ta byla taky silná, důvod,funkce ledvin.Umřela mladá.Také jsem slyšela spoustu poznámek okolo a nedělalo mi to nijak dobře a nemohla jsem vykřičet " Halóó, příčina jsou ledviny!" Má sestra pro změnu, špatná funkce nadledvinek a jen pro to, že určil špatnou lečbu lékař.Taktéž, brala léky po kterých přibrala a vyrostly jí prsa z č.3 na č.7 Hrozný pohled pro jiné.Málo vlasů, velká prsa, kulatá velká hlava, oteklá.To taky nikdo nevěděl.Přestala brát prášky po 10 leté lečbě a váha šla dolů o 23kg.Vlasy jí nedorostli ale prsa se zmenšila na č.5 Někdo může mít i špatnou životosprávu, např. mu to nedovolují pracovní podmínky,nebo o tom ani neví kde ty chyby dělá,i když se o tom stále píše.Zajeté koleje.Proč jsme takový a soudíme lidi podle toho jak vypadají.Jsou mezi něma vzácní,ušlechtilí, vzdělaní, moudří, milý a hodní lidé, ne přes jejich hmotnost, ale přes naše předsudky se nemůžem dostat k jejim velkým srdcím.
Reklama