Lehké mozkové dysfunkce aneb jak si poradit se specifickými poruchami chování

Stále více jsou při efektivním učení, při nápravách specifických poruch učení (i chování) uplatňovány poznatky z lékařských neuropsychologických výzkumů o způsobu učení lidského mozku a optimálních podmínkách, za kterých se mozek nejlépe učí.

Touto otázkou se začali například zabývat před více než patnácti lety rakouští neuropsychologové Manfred Biebl a Brigitte Sindelarová. Zjistili, že jedinci, u kterých se projevují problémy s učením v určitých oblastech, nemají zjednodušeně řečeno na mozku vyvinuty nervové spoje důležité pro úspěšné učení.

Je známo, že deficity související s poruchami učení a chování se projevují v oblasti zrakového vnímání, sluchového vnímání, prostorové orientace, intermodality (spolupráce jednotlivých smyslů) a seriality (myšlení a jednání krok za krokem). Jsou často doprovázeny grafomotorickými potížemi (těžká ruka). Dítě či dospělý nemůže následně v plné míře využívat svou přirozenou inteligenci. Pokud jsou tyto deficity zjištěny včas (lze je diagnostikovat při výše uvedených rizikových faktorech ve vývoji již v pěti letech), můžeme vzniku poruch a problémů s učením předejít odtrénováním jednotlivých deficitů. 

V opačném případě je inteligentní dítě doprovázeno školními neúspěchy. Svůj neúspěch denně prožívá, je stresováno a škola se pro něj stává hlavním stresorem zvlášť, když za neúspěchy dítě trestají. Dochází k negativní stimulaci dítěte. Zde se vytváří živná půda pro vznik sekundárních poruch chování a onemocnění na psychosomatické bázi.

Mnoho odborníků se v této souvislosti zabývalo výzkumem specifických funkcí obou hemisfér mozku (Gardner, Dennison, Davis, Bakker). Ideální je, když spolu obě hemisféry při učení a myšlení bez problémů spolupracují a když jsou využívány rovnoměrě (když je činnost mozku bilaterální), protože každá hemisféra má specifické, nezastupitelné funkce. Soulad činností hemisfér se formuje v ranném dětství současně s lezením. Pokud tato etapa pohybového vývoje chybí, nebo je výrazně zrychlena či opožděna, nemusí se vyvinout ideální spolupráce hemisfér.

Následně je při učení převážně činná jen jedna hemisféra a zároveň klesá hladina energie mozku.Tento typ mozkové činnosti nazýváme unilaterální - jednostranný. Dr. Dennison uvádí, že až 80% učebně problémových dětí patří do unilaterální kategorie. U těchto dětí bohužel tradičně užívané metody na nápravu poruch učení, mají pouze částečný či minimální účinek. Typ mozkové činnosti lze zjistit jednoduchým edu-kineziologickým testem dle metodiky Dr. Dennisona, který je též autorem metodiky přeladění mozku z unilaterální na bilaterální prostřenictvím systematicky uspořádaného fyzického cvičení.

Na základě neuropsychologických výzkumů byly odborníky vyvinuty relaxační přístroje pro audiovizuální stimulaci a přístroje na bázi biofeedback (zpětné biologické vazby). Tyto přístroje pomáhají zlepšovat spolupráci levé a pravé hemisféry při učení, trénovat soustředění, paměť, vědomé uvolnění (přispívá k uvolnění neurobloků) a vyšší odolnosti proti stresovým faktorům u dětí a dospělých.
Biofeedback je aktivní metoda ovlivnění činnosti mozku, při které výsledek záleží především na míře vytrénovanosti vůle. Všechny duševní i tělesné procesy, které probíhají v organizmu, mají odezvu v jeho fyziologických hodnotách, například v tepové frekvenci, teplotě pokožky, naladění mozkových vln. Biologická zpětná vazba slouží ke sledování těchto jevů. Aktivní kontrolou vyhodnocení údajů na přístroji uživatel pozná, jaký druh myšlenkové aktivity a které činnosti mu pomáhají k lepšímu výkonu. Postupně se stává citlivější k probíhajícím změnám a je schopen vědomě ovládat psychofyziologické parametry organizmu. 

Na našem trhu je nyní k dostání přístroj MindDrive, který je unikátním zpracováním GSR biofeedbacku, který snímané hodnoty přenáší prostředí počítačových her. Uživatel hru ovládá nikoliv klávesnicí, ale pouze vlastní myslí. Vyhodnocení počítačové zábavné hry (například MindSkier - Lyžař) probíhá na základě zaznamenaných změn v hodnotách odporu vodivosti pokožky, které jsou pomocí multisenzoru snímány z prstu.

Přístroj MindDrive využívám pro podporu své privátní praxe již dva roky. U dětí s LMD se výrazně zlepšuje soustředění (velmi výrazné u předškoláků s odkladem školní docházky). Účinnost tréninku se jeví vyšší po přeladění unilaterity do bilaterity Dennisonovou metodou. Byl zaznamenán i případ vymizení epileptického ložiska u desetiletého chlapce po 35 sezeních (kontrolováno EEG). U dítěte s mírnou formou autismu a spatickou dětskou mozkovou obrnou (dále DMO) došlo v prvním ročníku školní docházky ke zvýšení soustředění z necelé jedné minuty na dvacet minut nepřetržitě po dvaceti trénincích a celkovému uvolnění po čtyřiceti trénincích byl chlapec většinou schopen samostatně pracovat na úrovni ostatních žáků. Starší žák a student po odtrénování metodou DOV uvádějí shodně, že si při tréninku na přístroji MindDrive lépe a rychleji osvojují učivo. 

Důležitá je pravidelnost tréninku, nejlépe dvakrát až třikrát týdně 20 - 30 minut, v případě domácího tréninku je možné trénovat i jednou denně.

Závěrem je třeba zdůraznit, že každý člověk je jedinečný. Pokud tedy chceme zvýšit výkonnost při učení, musíme zjistit podstatu problému a ušít jeho odstranění každému na míru. Je také třeba učit dítě tím způsobem, který nejvíce vyhovuje jeho učebnímu typu. Nesmíme zapomenout ani na to, že chápající, pozitivně stimulující prostředí doma i ve škole je jedním zazákladních předpokladů úspěšnosti při odstranění problémů s učením.

Autor: Mgr. Stanislava Emmerlingová