Reklama

Základní kritická životní období žen v souvislosti s výživou

Existuje 5 období v životě ženy, ve kterých je obvzlášť důležité dbát na správnou skladbu stravy:

Prvním skutečně kritickým obdobím je puberta a určité časové období těsně po ní. V té době hormonální boom zvyšuje riziko ukládání tuku. Příčina je ve fyziologické přípravě organizmu na mateřství, což příroda řeší tím, že nutí těhotnou ženu vytvářet tukové zásoby. Je známo, že ženy, které mají podváhu a chronický nedostatek energie, obtížněji otěhotní. A to i přesto, že situace v rozvojových zemích, kde je populační exploze, toto konstatování částečně popírá. Vysvětlení lze hledat ve vlivu náboženských zákazů (antikoncepce), ale především ve snaze "přírody" produkovat hodně dětí s ohledem na to, že je nesmírně vysoká kojenecká úmrtnost.

Na druhé straně jsou dívky právě v tomto období nejvíce ohroženy mentální anorexií. Výskyt sice není alarmující, ale situace je to velmi riziková. Lze však hovořit o tom, že většina dívek se v tomto období dostane do psychického stavu, který může být prvním krokem k anorexii. Toto onemocnění je téměř výhradně problémem žen, což je zřejmě dáno odlišnou psychikou. A je typické pro rozvinuté státy.

Druhým zásadně rizikovým obdobím je gravidita. Lékaři často, ale marně varují před nadměrným přírůstkem hmotnosti zaviněným sice (principiálně) hormony, ale současně i nevhodně zvýšeným příjmem energie a NEVHODNOU skladbou stravy, většinou proto, že některé ženy jsou přesvědčeny, že musí jíst podstatně víc, protože "živí dva". Jednoduché výpočty ověřené praxí však prokázaly, že téměř není nutné jíst více. Pouze lépe... Jde ovšem také o to, že riziko vzniku poporodní nadváhy je vyšší v případě, kdy má žena nadváhu ještě před početím.
Nepopírám, že do té doby štíhlé dívky jsou schopné nabrat již v průběhu gravidity takovou nadváhu, že se jí po porodu jen obtížně zbavují. To všechno jistě má své příčiny, z nichž je důležitá především skladba stravy, ale také průběh těhotenství a nakonec i vrozené dispozice. Podepsat se na vzniku nadváhy mohou i hormonální léky (někdy nezbytné v průběhu těhotenství). Kromě toho spolupůsobí postupně se značně omezující fyzická aktivita. Společně se zvýšeným příjmem energie jsou to dvě hlavní příčiny vzniku nadváhy v průběhu těhotenství a těsně po něm. NEKVALITNÍ STRAVA přímo ohrožuje vývoj a zdraví plodu a narozeného dítěte.

Období laktace je dalším z kritických, protože stále hrozí vyšší riziko nějakého problému, byť to nemusí být vyloženě pouze nadváha. Nízká kvalita výživy v tomto období totiž může způsobit jak poškození zdraví kojící ženy tak i kojence. Není neobvyklé zhoršení kvality zubů, pravděpodobně může dojít i k částečnému odvápnění kostí, nezřídka se vyskytnou poruchy žlučníku, zažívací potíže (zprvu zvracení, ke konci gravidity naopak problémy se zácpou...). Své může vykonat i značný přírůstek váhy především v případech, kdy je skutečně nadměrný. Trpí klouby i páteř, zvyšuje se riziko vzniku křečových žil.

Reklama

K nedostatku kvality výživy v průběhu kojení přispívá i spánková deprivace (nedostatek spánku a jeho přerušování z důvodů nutného kojení. To může způsobit výrazný úbytek na váze i v případě, že žena zvýší příjem energie. Jindy dokonce naopak v důsledku konzumace stravy v průběhu noci.
Výdej energie - díky kojení - skutečně stoupá, nikoliv však závratně, pokud za velké číslo nepovažujeme asi 500 kcal (maximálně), nutných navíc k doporučenému (ale individuálně modifikovanému) optimálnímu příjmu. Stále se však musí myslet na to, že kojící žena většinou zůstává doma a v důsledku toho není relativně tolik fyzicky aktivní jako před těhotenstvím. S ohledem na to, že tento "mimořádný" energetický příjem lze snadno zajistit například formou "lehké" svačiny, není nutné se tím příliš zabývat.
Pokud akceptuji, že v průběhu gravidity je možné vystačit s běžnou, skutečně racionální stravou, v průběhu kojení je skladba, tudíž i kvalita stravy mnohem důležitější. Především proto, že pro tvorbu dostatku mateřského mléka je nutná celá řada látek, včetně jedné ze základních živin - bílkovin. Takže oněch 500 kcal navíc nemůže být ve formě dortů, zavináčů, kyselých okurek, prostě něčeho, co by mohlo způsobit problémy jak kojící matce, tak i kojenci. Do mateřského mléka se dostává celá řada látek z organizmu (a tudíž i ze stravy) matky, které by tam vůbec být neměly.

Pro ženu může být kritickým obdobím uzavření manželství. Z pohledu výživového však spíše jeho průběh. Může se totiž stát, že žena ztratí motivaci starat se o svůj zevnějšek. Mohl bych to snad nazvat "syndromem jistoty". Může také působit deprivace z nespokojeného manželství a další vlivy.

Daleko závažnější je však období přechodu a následné menopauzy. Kromě psychických změn, vyvolaných měnícími se hladinami hormonů je příčinou řady problémů také setrvalý energetický příjem! Většina žen si totiž neuvědomí, že v tomto období zcela fyziologicky klesá hodnota příjmu nutné energie. Kromě toho řada žen v té době částečně mění své stravovací zvyklosti ale většinou špatným směrem, což převážně znamená zvýšenou konzumaci sladkostí. Současně výrazně klesá objem a intenzita fyzické aktivity, což jen dále snižuje nutný příjem energie.

V důsledku stárnutí se u žen zvyšuje tendence ke ztrátě svalové i kostní hmoty a naopak k vzestupu hmoty tukové. Do jisté míry je to přirozený proces, ale opravdu jen do jisté míry. Jinak by nebylo možné hovořit o tom, že ve věku nad 50 let má u nás nadváhu ne-li přímo obezitu, víc než 60 % žen. A s postupujícím věkem jich je čím dál tím víc. Lze také očekávat, že se zvýší riziko vývoje artrózy, osteoporózy, anémie a poruch funkce štítné žlázy. V oblasti zažívacího traktu jde o možnost ohrožení žlučníku, vzniká chronická zácpa, klesá krevní tlak, rozvíjí se cellulitis, zvyšuje se riziko vzniku diabetu, iktu (mozková mrtvice), často se objevuje ischemická choroba srdeční, nezřídka riziko infarktu. Jistě, nic pěkného, nic optimistického. Pochopitelně není třeba si zoufat. Jde jenom o riziko. A to lze velmi účinně snižovat. Dokonce nebo možná hlavně - výživou.

zdroj: RNDr. Petr Fořt, CSc. - Zdravá výživa nejen pro ženy

Reklama

Komentáře

štírka (Čt, 7. 9. 2006 - 08:09)
Vždycky jsem se snažila dodržovat pravidlo příliš nejíst večer a nejraději naposledy tak mezi 18. a 19. hod., i když chodím spát dost pozdě. Po přechodu mi dodržování tohoto pravidla začalo dělat velké potíže, dokonce mi dokáže být i špatně hladem, takže to prostě nevydržím a sezobnu ledacos, klidně i krajíc chleba nebo pár sušenek, o jogurtech ani nemluvě, těmi se cpu bez špatného svědomí. Měřím 170 cm, vážím teď asi 64-65 kg, ale předtím jsem mívala snad dvacet let stálou váhu 60-62 kg. Už to nějak nedokážu, říkám si, být stará a ještě se ani nenajíst.....
xxcd (Čt, 7. 9. 2006 - 09:09)
Jíst do polosyta, pít do polopita ... Hlavně podle chuti ...
Lenka (Čt, 7. 9. 2006 - 15:09)
Štírka: Já myslím, že tvoje váha je k tvé výšce i věku naprosto super a ty 2-3 kila nemůžou přece být ani vidět, tak se zbytečně netrap, akorát si rozhodíš metabolismus a budeš spíš tloustnout! Já myslím, že to dodržování urč. hodiny večer je blbost, přece když jdeš pozdě spát a jíš pak až ráno, tak je tělo hrozně dlouho o hladu a má se přece jíst často a po malých dávkách, takže když si nedáš večer přímo nějakou kalorickou bombu nebo vepřo,knedlo,zelo, tak se klidně najez i v 21hod. Třeba já bych to nevydržela, a to mám za sebou i období anorexie, kdy jsem nejedla za celé dny téměř nic..
Ička (Čt, 7. 9. 2006 - 15:09)
Štírko, tak to jsme na tom úplně stejně, sice ještě nejsem po přechodu, je mi 45, měřím 169 cm a momentálně už nějaký čas vážím tak jako ty 64-65 kg, přitom jsem dlouhá léta měla svých 61kg, což jsem považovala za ideální váhu. Lenka píše, že to snad ani neůže být poznat, jenže kdyby se ty "špeky" aspoň usadily rovnoměrně, ale dělají se spíš v pase a na zadku, což mně docela vadí. A když se snažím hubnout, tak tam špeky zůstávají, zatímco přes prsa hubnu. A hlad mám taky pořád. Co s tím?
Lenka (Čt, 7. 9. 2006 - 15:09)
Já vás chápu, že na sobě cítíte i těch pár kilo, já bývala ( a asi ještě jsem)nervozní z každého půlkila navíc, ale už se to snažím brát trochu jinak, nerada bych se dostala zpět do doby, kdy jsem vážila 40kilo, teď je mi 28 a mám 53/166,spokojená bohužel nejsem a asi nikdy nebudu,pozůstatky z anorexie mi v hlavě zůstaly,ale snažím se to už neřešit hubnutím,protože to nikam nevedlo..Kila o nás nic neříkají, podstatné je to, co je v nás samých a kdo se na nás dívá jinak, tak je to jen jeho problém,ne?
Hana (Čt, 7. 9. 2006 - 20:09)
Přesně to znám mám 35 let, měřím 174 cm a vážím 65 kg, taky jsem vážila 62 kg a to mi vyhovovalo, ať se snažím jak se snažím ty kila navíc dolů nejdou. A přestat úplně jíst přece nemůžu, leze to do zadku a trochu bříška. Jak začnu hubnout mizí první prsa, no ale hlavně zdraví. :-))
monika (Čt, 7. 9. 2006 - 23:09)
jojo, taky mi ty kilečka lezou po třicítce jen do pasu.
kačen (Ne, 16. 12. 2007 - 21:12)
Jo ty kila věčný boj, jednou jdou dolů a potom nahoru, teď kojím, tak jenom trochu cvičím a v jídle se neomezuji, ale to přijde na 168 cm mám 68 kilo, BMI je v normě, ale měli by jste mě vidět v kraťasech nebo sukni to je horor. Tak se chystám až přestanu kojit naject na trošku redukčnější jídelníček, teď je na mně nejvíce znát hodování, protože mám pořád hlad.
Reklama