Využití kopřivy v lidovém léčitelství

12 Březen, 2001

Léčivý účinek kopřivy byl znám již ve středověku: "Člověk, který je proti své vůli zapomnětlivý, nechť vezme kopřivu, rozemele ji na kaši a přidá do ní kapku olivového oleje. Než se pak večer odebere na lože, nechť si touto mastí potře prsa a spánky a činí tak pravidelně. Zapomnětlivosti bude postupně ubývat. Pálivý účinek kopřivy a teplo vycházející z olivového oleje rozšiřují stažené cévy v hrudi a na spáncích, jež při bdělém vědomí poněkud spí." Tuto neobvyklou, ale účinnou léčebnou kúru propagovala u svých pacientů Hildegard von Bingenová (1098-1179). Podobně vyznívají četné další předpisy z pozdějších dob.

Švýcarského lékaře, přírodovědce, filozofa a alchymistu Paracelsa (1493-1541) svého času jedni (většinou urození pacienti z celé Evropy) velebili jako lékařského génia, a druzí (jeho kolegové) pomlouvali jako kverulanta. Také on si vážil skvělých vlastností kopřivy: "Když někdo vypije kopřivovou šťávu, krev se mu rozproudí a vyvolá silné pocení. Šťáva rovněž urychlí menstruaci, když se smíchá s myrhou a přiloží na dolní konec páteře. Kopřivový med se zhotoví tak, že se včelí med odpění a svaří s kopřivovými nažkami a kopřivovou šťávou nebo místo ní s dobrým vínem. Je to vynikající lék proti bolestem v krajině srdeční, zánětu pohrudnice a kašli."

Farář Sebastian Kneipp (1821-1897) napsal o kopřivě asi tři sta let poté: "Je to nejopovrhovanější rostlina mezi všemi. Mnohou křehkou, nervózní dušičku začne pálit, sotva zaslechne její jméno. A zdaliž snad právem? Kopřiva má pro znalce vskutku nejvyšší hodnotu. Kdo má nečistou krev, nechť o letním čase pojídá velmi často kopřivy uvařené jako špenát. Zvláště v Itálii se těší oblibě bylinné polévky. Knedlíčky z kopřiv jsou nejen výživné, ale také léčivé. Kdo trpí revmatismem a nenachází prostředek, kterým by ho vyhnal z těla, nechť si šlehá denně několik minut bolavé místo čerstvě natrhanými kopřivami! Strach z této nezvyklé metly velmi brzy vystřídá radost z jejích skvělých léčivých účinků." Kneippovy předpisy na povzbuzení látkové výměny, pročišťování krve a tělních tekutin, jakož i na hubnutí, proto nezapomínají ani na kopřivu.

Také rakouská bylinkářka Marie Trebenová ( 1908-1991 ) nedala na kopřivu dopustit. "Začněte s kopřivovou kúrou ještě dnes," doporučovala. "Sušenou bylinu dostanete v každé lékárně, v každém bylinářství. Naše léčivé rostliny nechť znovu vstoupí do vašich domácností! Na jaře si vezměte nůžky a rukavice a vyjděte si do volné Boží přírody! Přinese vám mnoho radosti, když si sami pod širým nebem natrháte vlastnoručně kopřivy. Čím čerstvější je použijete, tím silnější bude jejich účinek. Myslete při tom také na zimu. Nejlépe je natrhat si do zásoby kopřivy rostoucí v květnu. Bud'te rádi, že můžete sami udělat něco pro své zdraví!" Marie Trebenová doporučovala používat kopřivu a její kořínky proti ekzémům, ledvinovým potížím, bolestem hlavy, na pročištění krve, při onemocněních močových cest, jater, žlučníku a sleziny, při žaludečních a střevních vředech, stavech vyčerpání, vodnatelnosti, chudokrevnosti, alergiích, poruchách prokrvení, revmatických potížích (zevní použití) a k pročištění.

Zdroj: Alternativní cesty ke zdraví - léčivá síla kopřivy - Eva Hankeová, Ernst Wegner