Jed z nebe

Normy států Evropské unie i USA povolují obsah maximálně sto nanogramů určitého pesticidu v litru pitné vody. Přitom je prokázáno, že déšť obsahuje zejména v prvních minutách, když začne pršet, mnohonásobně větší množství škodlivých látek, například až čtyři tisíce nanogramů běžného pesticidu nazývaného 2,4dinitrofenol.

Měření ukázala, že z náhodně vybraných jedenačtyřiceti bouří bylo v devíti případech překročeno povolené množství také u další látky - atrazinu. Atrazin je syntetický herbicid používaný při pěstování kukuřice, cukrové třtiny, sóji, ale také v lesnictví. V České republice není registrován,
v EU je už také zakázán. Způsobuje podráždění kůže a očí, alergii, nevolnost, zvracení a je také možným karcinogenem. U zvířat působí toxicky na nervový systém, játra a ledviny.

Déšť je nejjedovatější především tehdy, když přichází po delším období sucha. Pokud navíc byla v tomto období okolní pole ošetřena pesticidy, je v prvních minutách, kdy začíná pršet, dešťová voda doslova plná jedů. Navíc se zachytává v podzemních nádržích a ve studnách a ty pak představují vážné zdravotní nebezpečí.

Švédští lékaři přišli s teorií, podle níž je velké množství pesticidů ve vodě zodpovědné za zvyšující se počet rakovinných onemocnění v celém západním světě. Lékaři předpokládají, že pesticidy obsažené
v dešti potlačují lidskou imunitu. Ta pak dovoluje takovým virům jako například EB virus vyvolat v organismu reakce, které vedou k vypuknutí nádorového onemocnění.
Zdroj: 100+1, 5/2009