Smrt z přepracování a syndrom vyhoření

Jev karoši byl v Japonsku definován v roce 1982 a pojem se dostal postupně do mezinárodních slovníků. Představuje náhlou smrt na srdeční či mozkovou příhodu, vyvolanou v práci rostoucí fyzickou únavou a přetížením. Přepracování může být příčinou úmrtí podle japonského ministerstva zdraví a práce po dlouhých pracovních směnách a obrovském množství přesčasů. Pokud člověk odpracoval přes 100 přesčasových hodin v posledním měsíci nebo přes 80 hodin v posledním půl roce.

Podle odborníků se v posledních letech nároky zaměstnavatelů jednoznačně zvýšily. S nimi roste i pracovní zátěž. Podle Jaroslava Baumruka z Výzkumného ústavu bezpečnosti práce hraje v případě obtíží roli mnoho faktorů podle toho, co člověk dělá. Mezi ně patří nejen prostředí, ale hlavně stres. "O negativním stresu se ví, že může způsobit srdeční selhání," říká Baumruk. Podle něj ale v Česku stále funguje jistá regulace. Zlé jazyky tvrdí, že "u nás se lidé nikdy nepředřeli". Pracovní podmínky hlídají také hygienici.

Spíše než smrt z přepracování začíná pracovníky v Česku trápit takzvané vyhoření neboli burn out. Z přílišné pracovní zátěže a nasazení ztrácejí po čase energii, zájem i motivaci k dalším výkonům. Trpí únavou a psychicky selhávají.

S úzkostmi a depresemi, které vyvolala zátěž v zaměstnání, se mnozí obracejí i na Centrum krizové intervence psychiatrické léčebny v Bohnicích. "Lidé si dovolí méně stonat a často přecházejí nemoci. To, co vidím, je spíše to, že nedokáží odpočívat," řekl ČTK vedoucí lékař centra Martin Hollý. Podle něj hlavně mezi dvacátníky a třicátníky přibývá takzvaných workholiků neboli lidí, závislých na práci. Když už relaxují, tak ve spěchu a fyzicky náročně. Odletí například jen na dva dny na Maledivy potápět se.

Hollý podotkl, že příčinou obtíží pacientů nikdy není jen stres a množství úkolů v práci. Přidružují se k nim například i potíže v rodině. Pro Čechy a Češky je totiž stále důležitý i život osobní, nejen pracovní. "Přepracování je častá věc, nejčastější jsou ale partnerské problémy," shrnula potíže klientů sestra z pražského krizového centra RIAPS Marcela Uhlíková.

Podle statistiky v roce 2000 zemřelo v Japonsku na přepracování 85 lidí. O rok později jich bylo již 143 a v roce 2002 dokonce 317.

Kateřina Krausová - ČTK