Panická porucha

Mě opravdu pomohlo to, co jsem už napsala- jde o to jen se nebát. Důležitá je ta část s tím ,,hýčkáním si své neurozky". Opravdu-zabývejte se tím pořád- přejte si, aby záchvat přišel. Já jsem rovnou od své terapeutky šla na míto, kde ataky mám pravidelně a říkala jsem si to, co ona mi poradila ,, honem, neurozo, kde jsi, ať se mi pořádně točí hlava, a´t mi tuhne obličej, roztřesou se mi ruce..." a ono to najíždělo, přesně jak paní terapeutka říkala. No tak jsem pokračovala ,,ještě, tohle je opravdu málo"...a takhle jsem si to říkala po celou dobu záchvatu a rozhodně jsem neutíkala pryč. a ono to odešlo. a pak jsem na to myslela znova a znova, v každou volnou chvíli, v každou chvíli, kdy jsem se cítila fajn, jsem së snažila si záchvat přivolat- protože to, co si přeješ, obvykle hned tak nezískáš, ale to, co si nepřeješ- to máš hned:-)Tak to v životě funguje:-) tak si přej, aby ti neurozka zůstala, nějak si jí pojmenuj, třeba potvůrka, nebo jinak a hýčkej si jí- nemysli na to, že se jí chceš zbavit- a ona zmizí, jen to chce dát si tu práci s tím přát si jí a myslet na ní kdy jen to jde. A neboj se jí, ona ti nemůže ublížit, naopak- víš že když máš neurozu, kterou panická porucha bezesporu je, nemůže se ti rozjet žádné další psychické onemocnění?? Tak to opravdu je- a to už je důvod k tomu mít svoji neurozku rád, co říkáš?:-)Neurozy se lidí dokíží zbavit i po desítkách let, co jí trpí,a to velmi rychle, protože to opravdu enní žádné závažné onemocnění, psychologové tomu říkají ,,pschologická rýma":-)A pokud můžete, šup za terapeutkou, vyplatí se to, kašlete na prášky, ty vás nevyléčí, maximálně utlumí a vytvoří závyslost.Držím palečky a hýčkejte si potvůrky:-))) a hlavně se NRBOJTE, je to jen plechovka na ocásku.

Moc hezky řečeno a myslím to upřímně. Nemáš tam ještě nějakou dobrou radu od Tvé psychoterapeutky, přece jenom se k ní nedostane každý, člověk má pořád z něčeho takový neurčitý strach. Já si třeba říkam, to jsou ale statečný lidi oni chodí nakupovat k lékaři na uřady apod. a přitom je to uplně normální běžná věc, jenom pro tady ty psychicky slabší jedince je to naprosto nemožná věc a pak když přijde panický záchvat, tak má pocit že je s nim konec, že umře apod. a já se ptám proboha proč?????????????????????????

Moc hezky řečeno a myslím to upřímně. Nemáš tam ještě nějakou dobrou radu od Tvé psychoterapeutky, přece jenom se k ní nedostane každý, člověk má pořád z něčeho takový neurčitý strach. Já si třeba říkam, to jsou ale statečný lidi oni chodí nakupovat k lékaři na uřady apod. a přitom je to uplně normální běžná věc, jenom pro tady ty psychicky slabší jedince je to naprosto nemožná věc a pak když přijde panický záchvat, tak má pocit že je s nim konec, že umře apod. a já se ptám proboha proč?????????????????????????

Moc hezky řečeno a myslím to upřímně. Nemáš tam ještě nějakou dobrou radu od Tvé psychoterapeutky, přece jenom se k ní nedostane každý, člověk má pořád z něčeho takový neurčitý strach. Já si třeba říkam, to jsou ale statečný lidi oni chodí nakupovat k lékaři na uřady apod. a přitom je to uplně normální běžná věc, jenom pro tady ty psychicky slabší jedince je to naprosto nemožná věc a pak když přijde panický záchvat, tak má pocit že je s nim konec, že umře apod. a já se ptám proboha proč?????????????????????????

Moc hezky řečeno a myslím to upřímně. Nemáš tam ještě nějakou dobrou radu od Tvé psychoterapeutky, přece jenom se k ní nedostane každý, člověk má pořád z něčeho takový neurčitý strach. Já si třeba říkam, to jsou ale statečný lidi oni chodí nakupovat k lékaři na uřady apod. a přitom je to uplně normální běžná věc, jenom pro tady ty psychicky slabší jedince je to naprosto nemožná věc a pak když přijde panický záchvat, tak má pocit že je s nim konec, že umře apod. a já se ptám proboha proč?????????????????????????

ahoj P., musím říct, že mě tvůj příspěvek hrozně nakopnul. Totiž, dneska mě opět po roce chytnul záchvat. Jedu si tak tramvají a najednou myšlenka - musím okmažitě vystoupit, nebo omdlím. Tak jdu pěšky, zrovinka přes most a najednou ty známé pocity: třes těla, ledové ruce, a myšlenka "pomoc, já umírám", nemůžu dýchat a srdce mlátí jak zblázněné, obličej ztažený, z posledních sil hrabu mobil z tašky, že zavolám svým bližním a rozloučím se, ale v hlavě mi bliká majáček, že přece tohle už jsem dvakrát zažila a pak to bylo dobrý. Ale najednou jako by mě něco táhlo k okraji mostu a nutilo skočit, utíkám až na okraj chodníku, skoro do silnice a mám pocit, že se vzpírám něčemu, co mě stahuje k tomu mostu.... Pak to přešlo, ale mám pocit, že začínám bláznit, hledám tu na netu něco o panické poruše a přemýšlím, jestli budu muset rezignovat na svou funkci v práci, kdyby se někdo dozvěděl, že mám duševní poruchu..... A pak jsem narazila na tvůj příspěvek, líbí se mi ten optimismus a říkám si, že to taky zkusím bez prášků, i když se bojím, aby "to něco" zas nepřišlo a někam mě nestáhlo...

P., Lída se mezitím uzdravila.

Lííído, prosím tě, právě terapeut ti opravdu pomůže, vykašli se na medikamety,ty jsou k ničemu:-) Papa

Ahojky, nesouhlasím s užíváním léků na panickou poruchu, nebo se prosím na ně aspoň úplně nespoléhej. To je zbytečné. Panická porucha je totiž problém, který má člověk trpící panickou poruchou v HLAVĚ. to je důležité si uvědomit. Je to jako když kočka má na ocásku přivázanou plechovku- jak se hne, plechovka začne dělat rámus a kočka utíká, protože si MYSLÍ, že jí honí někdo, kdo ji chce sežrat.Přitom stačí, aby ji někdo zastavil, třeba aby se tou plechovkou o něco zachytla- otočí se a zjistí, že utíkala před něčím, co tu vlastně vůbec není- vždyť je to jen plechovka, ta jí přece nemohla ublížit. stejně tak je to s panickou atakou- najednou je ti zle, chceš utéct od toho místa, kde se ti to děje, prostě zmizet- ale nemáš před čím, to je potřeba si uvědomit.Jsou to jen somatické obtíže (točení hlavy, pocit tuhnutí obličeje, na omdlení, tlukot srdce, nedostatek dechu), ale nic se ti nemůže stát- ublížit ti může jen strach z nich. Až to na tebe příště půjde, řekni si ,,suppppeeeer, už jsizase zpátky:-)Tak se hlavo toč klidně ještě víc, tohle je máááloooo:-)" , přestaň se prostě bát, naopak, hýčkej si tu svojí neurozku- a ani si neuvědomíš, že už je pryč. Jde o to přestat se bát. Panickou ataku (nebo-li ty somatické obtíže) zažije životě každý- jediný rozdíl, mezi lidmi trpící panickou poruchou a lidmi netrpícímí je ten, že lidé s panickou poruchou přikládají těm somatickým projevům velký význam. Věř tomu-vím o čem mluvím- já si to také zažila, a takhle jsem se toho zbavila a pokud ataka ještě příde- prosím, já se jí nebojím, naopak, docela se na ní těším:-)Hodně štěstí:-) ( mě tohle vysvětlila terapeutka, tak jí taky navštiv, pomůže ti)

Ahoj Ivo, moc bych tě prosila kontakt na tvoji lékařku, jsem také z Brna. Četla jsem, že jsi kontakt nabízelaLídě. Mám taky stavy panické poruchy a chtěla bych nějakého dobrého lékaře. Pokud to půjde napiš prosím na mail alka23"seznam.cz. Děkuji

Ivo,díky za radu,četla jsem od Tebe i to jak Ti bylo špatně 1.týden po braní těch prášků. Můj obvodní doktor mi taky nějaké takové předepsal, už nevím jak se jmenovali,ale krabička stála kolem 500,- a já je začla brát. Jak říkáš-bylo mi též hrozně , nemohla jsem spát a tak jsem mu je vrátila, nevěděla jsem bohužel, že jsem to aspoň týden měla vydržet. Ale bylo to strašný.Stále se taky nemohu odhodlat jít k psychiatrovi,říkám si že snad nejsem blázen.Ještě mě k tomu stále trápí zvýšená teplota,myslíš že to může k tomu patřit. Bohužel mi nic nikde nenašli,jsem prý O.K. Ale teplotu mám stále.Díky Za každou radu Renka.

Renko, určitě se jedná o PP problémy, které se tady na Doktorce řeší dost často.Jsou to nepříjemné zdrav.potíže, které je nejlépe konzultovat s psychiatrem. Bohužel léčené i neléčené jdou stále k horšímu, ale s léky se to lépe zvládá a aspoň mírně potlačíš svůj strach o život. Je to panika, která se obtížně zvládá. Musíš zvážit stav dle sebe a určitě se obrátit na odborníka. Hodně sil a zdaru.

Mám dotaz. Moje problémy začaly asi před rokem a stále nevím co mi je a kam mám jít.Prvně se mi stalo-rychle jsem se spotila,bušelo mi srdce, strašný horko,nemohla jsem dýchat a měla jsem křeče v celém těle. Myslela jsem,že umřu. Naštěstí jsem měla doma diazepan,který jsem snědla s více druhy prášků, jelikož jsem nevěděla co mi je . Asi po půl hodině se mi celkově ulevilo. Nyní nosím Diazepan všude sebou ale myslím si ,že to není léčení. Pokud bych ho zapoměla, dostanu panický šok a snad umřu. Zažila jsem to už nejméně 20x a mám strach až se to zase stane.Prosím, nevíte čím trpím a kam jít se léčit, k jakýmu doktorovi?

Pekny vecer vsetkym. Čitam uz dlhšie tieto stránky.PP dobre poznám.Cez alternativnu medicínu som sa predsa dostala k psychoterapeutke,beriem Seroxat.Ale predsa len nespolieham sa len na lieky."Bojujem " Ak sme závislí na inych nebudeme mať príležitosť zvládnuť svoje problémy.Doležitá je vo?a,a my verime že to dokážeme. Aj keď prší. prajem všetkým ve?a snlniečka v srdiečkach. Dobru noc.

ahoj všem mám ty samé potíže jak Vy všichni ostatní. Chtěla jsem se jenom zeptat jestli máte někdo zkušenost s byliným extraktem DIOCEL, měl by detoxikovat celý organizmus a zbavit všech problémů týkajících se psychických problémů (všechny naše stavy určují ledviny pokud jsou v pořádku náš organismus je též OK pokud nefungují tak jak by měli můžeme se dostat opravdu do uzkých doporučuji vyšetření ledvin) Diocel užívám týden a cejtím se kromě brnění celýho těla celkem dobře i ten strach už není tak silný. Až doužívám celý balení dám vědět jaký nastaly nebo nenastaly změny. Zatím se mějte všichni moc fajn a nedejte strachu šanci užívejte sluníčka, taky dobrý lék. :-))

mam 2 děti a od druheho porodu my to začalo beru asentru ale moc my nepomaha beru jí skoro rok poradte my nikdo díky jana

Ahoj, taky mám tento problém, ale už pár let beru Citaleg. Bez odborníka to nejde. Jedině psychiatr pomůže. Mořila jsem se 2 roky. Teď už je to dobrý. Tak držím palce a hledej psychiatra fakt se to vyplatí. Život máme jen jeden a nejso v tom sama je nás fakt dost. Ahoj

to je úleva, že nejsem blázen jenom já, trpím PP už přes 20 let.... fakt bezva

Lucko, nikam nepřecházej! Otráví Ti tam náladu hovado jménem JOHANZ, je to děsněj sráč ostravskej! A ti ostatní jsou taky docela kreténi, hlavně Dášenda a spol. Tak zůstaň tu, ať se tam poserou vyjebanci.

ahojky lidi trpím tím samým co vy