Panická porucha

P., vím, četla jsem to. Napsala jsi to moc dobře a určitě to pár lidem pomůže přinejmenším dát návod, že i tudy cesta může jít. Jenom si nejsem jistá, že jim to pomůže tak rychle, i když proč ne? Záleží i na tom, jak dlouho je PP moří, jak hluboko je zakutaná pod kůží. Měla bys psát víc a ještě líp, rovnou na Panickou poruchu 6.díl, sem už téměř nikdo nechodí.

Jak na něj- uvědomit si, že se není čeho bát, logicky nad tím popřemýšlet- jak jsem psala v jednom ze svých prvních příspěvků, panická ataka nemůže ublížit ( nemůžeme umřít, nebo zešílet, ač má člověk ten pocit), je to nereálný strach (plechovka na kočičím ocasu)...takže postavit se strachu- já se takhle vyléčila, bez léků, které pomáhají jen když je berete, ale jak vysadíte, jste v tom opět. Jen jsem chtěla poradit, co skutečně zabírá, když chcete...já se zbavila panické poruchy během jednoho jediného týdne, co jsem se řídila zlatou radou mé terapeutky a tu radu už jsem se napsala...

he he he he ho ho hó hahahahaha chechechecheche uuuuuuuu chachachachachacháááá!!!!!!!!!!!

Ten strach, který ubližuje, lze vyvolat i uměle pomocí chemie, bez možnosti volní kontroly. Že strach ubližuje, je obecně známo, ale jak na něj? To už není tak snadné, naopak docela slušná makačka.

Ale ten strach vyvolavame sami,nevedomky.

Starch je to co ubližuje, znova říkám, že strach UBLIŽUJE

Katko zkus Seropram .

Katko, přejdi na chat Panická porucha 6.díl. Jsme takoví pisálci, že nám jeden chat nestačil...

ahoj taky se léčím na panickou poruchu brala jsem zoloft a atarax vyléčila jsem se do roka a tak jsme to pomalu s psychiatrem vysazovali ted se mi to vrátilo v jiné podobě a je mi hrozně beru prosulpin a xanax ale ještě mi to asi nezabralo protže mám strach a hrozný myšlenky

nevznika depresia ked sa umyselne chudne

nevznika depresia ked sa umyselne chudne

strach nam nemuze ublizit!!!My to djelame sami sobe a skoro vzdy nevedomky

a navíc- Hele manžel mohl ublížit, zatímco nám symptomy, které PP doprovázejí, ublížit nemohou, ještě nikdy nikomu neublížili. Ublíži nám může jen strach, ten ano.Tak to tak nenechávejte.

Ono je to ale s tou panickou poruchou dost podobné- Hela se bála svého partnera, nakonec se pořádně naštvala a tím nad ním vyzrála. A my panikáři máme problém s úzkostí, která je neodůvodněná, zbytečná, otravující, nesmyslná a navíc porazitelná. Takže já souhlasím ,,NAŠTVAT SE", a ukázat jí, že se jí nebojíme, naopak, ať si tady je, ať ukáže, co umí.....její výhoda je, že díky ní se nám nemůže rozjet žádné jiné psychické onemocnění:-), jak říkají psychologové.Já se té své už nebojím, jak jste na tom vy?:-)

Pozn.:
Už se diskutuje na PP č. 6.

Helo, ty z něj mělas strach a PP je o úzkosti. Strach má konkrétní podobu, úzkost ne. Je snazší bojovat proti cizí slabosti, pro své je to často přetěžké. I když princip navrhovného boje je stejný. Od úzkosti by pomůže lék, zažene ji, ale už hůře si představuju, jak tentýž lék paralyzuje agresivního manžela tyrana, to myslím, že fungovat nemůže, pokud ho nepodáš jemu a neuspíš ho.
Přesto souhlasím s názory psycholožky P.

Co jsem neřekla, že si to můžu dovolit, protože naštěstí mám vlastní byt, kterého jsem se nehodlala vzdát a můžu bydlet 100 km daleko. Všechno je jen o psychice, léky - naprd, psychologové - naprd, síla vůle a odvaha!!!!Tam to je.

Ještě pokračuju, to je jedno na co nebo na koho ten vztek dostanete! Na člověka nebo něco psychického, co vás paralizuje! Tak se už konečně na to něco nebo někoho naserte a začněte jednat!!!!

Ahojky, nevím z čeho máte PP, ale asi je to jedno, každého zajímá, jak to překonat. Já mám taky svou, ale je spíš z mé tolerance a lásky. K manželovi mám PP. Zneužívá mě, považuje mou velkorysost za slabost, je mi nevěrný a používá domácí násilí.Nevím, zda to sem patří, ale nechala jsem si to líbit z panické poruchy. Jinak řečeno, ze strachu. Souhlasím s výše uvedenými příspěvky, hlavně se přestat bát. A tak jsem se jako hodná holka konečně naštvala, mírně řečeno a přestala se bát. Ono mi nakonec ani nic víc nezbylo. Začala jsem používat ty samé zbraně vůči manželovi.Vracím mu stejnou mincí. Nechala jsem ho naprosto bez peněz (všechny propil), volám mu pořád jak to dělal mě v noci,mám "jako přítele", který mu rozbije hubu, jako on šáhl několikrát na mě, potřebuju zpět peníze, co jsem mu dala před svatbou. A když jsem ten strach konečně ztratila, víte jak reaguje? Chce se nechat hlídat policajtama! Terorizuju ho stejně jak to dělal mě. Vím, že život není spravedlivý, ale sakra, jsme jen sračky, co si necháme všechno líbit? A proto, tak pojď,nejlepší odpověď od P.Zatnout zuby a dostat ten správný vztek!

A ještě- rozhodně nerezignuj na místo v práci, to je nesmysl, dobrý terapeut tě tohohle zbaví za chvíli, mě to trvalo přesně týden, od té doby jsem volná. A není to ostuda, lidé na vysokých funkcích a lidé, do kterých bys to nikdy neřekla, trpí tím samým:-) Víš co studuju já? Psychologii:-) a taky jsem tím trpěla, tak žádný stud.