Reklama

Panická porucha

Pajka (Ne, 27. 4. 2008 - 13:04)

Ano, co tak zkusit stacionář anebo léčebnu?

Ana (Ne, 27. 4. 2008 - 09:04)

Ja trpim panickou poruchou 2,5 roku-po te co jsem zacala uzivat leky se muj stav prudce zhorsil-za pul roku mi jiz po 4te zmenily leky!i kdyz jsem je prestala brat-muj stav se jiz do puvodniho nevratil a bude tedy zrejme trvale zhorsen!

regi (Pá, 25. 4. 2008 - 15:04)

EWA FARNÁ FOTILA PORNO! FOTO: http://boogeyman.ic.cz/farna-fotila-porno.html

vladka (Út, 22. 4. 2008 - 17:04)

prosim o radu je me 43 let uz asi 2roky me trapi strasne stavy bolesti na hrudi pocity slabosti navaly poceni nemuzu jit ani na nakup je me strasne obehala jsem spoustu doktoru ekg magnetickou rezonanci mozku vse dobry az moje doktorka uz nevedela kudy kam poslala me na psychiatrii pan doktor uznal ze jsem tam mela byt uz driv nasadil leky ale ty stavy mam porad musim rict ze me pred4 roky zemrela dcera v 15 letech tak si doktor mysli ze je to psychika byla jsem s tim pul roku na neschopence ale dnes me byla ukoncena na popud posudkoveho lekare vubec si nedokazu predstavit jak budu pracovat ty stavy mam denne i nekolikrat ale pripada me ze pro doktory jsem hypochondr prosim poradte nekdo moc dekuji

Pajka (Út, 22. 4. 2008 - 10:04)

Evo, léky stačit nemusí. Chtělo by to i psychologa a účinnou psychoterapii, strach je silná emoce a s emocemi by si měl dobrý psychoterapeut dokázat poradit. Nevím, kolik informací o PP máš, ale dobrá je literatura od MUDr.Praška, najdeš např. na www.lundbeck.cz v sekci pro veřejnost.

iq (Út, 22. 4. 2008 - 08:04)

PODPOŘTE ČESKOU REPUBLIKU A POROVNEJTE JEJÍ INTELIGENCI S OSTATNÍMI NÁRODY. ZAPOJTE SE DO IQ TESTU NÁRODA NA ADRESE: http://cz.iq-test.eu/?d=2910

Eva (Po, 21. 4. 2008 - 21:04)

Evo K....přeji Vám ať jste brzy v pohodě s PP se léčím už řadu let a je to nepříjemné,rozhodí mne veselá i smutná emoce,je mi pak na nic panikařím a hned se sleduji...a bojím se o své zdraví...bojím se jít k lékaři je to hrozné,ale změnit to nějak nejde....držím palce všem

Eva K. (Po, 21. 4. 2008 - 13:04)

Můj obvodní lékař mně objednal k psychiatrovi. Půjdu k němu poprvé povědět o všem, co mně trápí. Mám všechny příznaky, které popisujete ve svých článcích. Je mi 52 let. Díky mým psychickým problémům, mám problémy v práci,nemohu se soustředit, zapomínám, jsem vyčerpaná, vyhýbám se lidem, mám dokonce vyplý mobil a chdybych mohla vypnu i zvonek u našich domovních dveří. Je mi líto manžela, který k vůli mým problémům se nedostane do společnosti. Také jsem si myslela, že trpím tělesnou poruchou, ať už to bylo srdce, žaludek, krevní tlak, hormonální porucha .... nic se nepotvrdilo. Také jsem se snažila vše překonat vůlí, ale nešlo to. Také už se nechci přetvařovat, že vše je vpořádku, ať před přáteli, anebo rodinou. Léky Cipralex a Neurol mě sice částečně zklidnily, ale záchvaty strachu trvají dále. Po přečtení vašich příspěvků doufám, že svou nemoc zvládnu a nabudu opět rovnováhu. Budu ji potřebovat při hledání nové práce. Po návštěvě psychiatra se možná opět ozvu. Přeji všechno dobré.

Honza (Po, 7. 4. 2008 - 10:04)

Ahoj, tak se hlasim do klubu. Je to 3 roky, co jsem zacal mit PP. Bral jsem rok a pul citalec a pomohlo to. Hodne jsem sem chodil a cetl a neprispival. Zacinal jsem na jednom, pak az na dva denne, koncil na pulce a nakonec vysadil. Vse bylo rok a pul ok. Obcas nejaky naznaky, ale vzdy jsem to dokazal zahnat. Ted uz asi mesic jsem mel naznaky, prochazel jsem docela komplikovanym rozchodem a uz tyden se v tom placam jako tenkrat. V sobotu absolutni panika, kdy jsem pak usinal uplne vycerpanej, od te doby samozrejme nemyslim na nic jineho a jsem jak telo bez duse. Nejde mi poradne jist, takze jsem zeslablej a jedine na co se tesim, je spanek. Proste zacarovanej kruh. V patek jsem zaal brat znovu citalec (soucasna psycholozka mi rekla, ze jsem vubec nemel prestat brat) a modlim se, uz aby to zabralo. Mam i lexaurin, ale bojim se po nem sahnout, takze cele dny valcim a ted momentalne prezivam v praci. No, jak to zvladnu netusim... :(

Pajka (So, 5. 4. 2008 - 15:04)

Meliso, Týno, podívejte se na stránky www.lundbeck.cz do sekce Pro veřejnost, tam se dočtete o panické poruše a psychice vůbec spoustu zajímavého, stručně a dobře napsaného. Přeji vám, abyste byly brzy zdravé.

Týno, jsi velmi mladá a PP máš krátce a už se léčíš, uzdravíš se. Jenom bych konzultovala s lékařem účinek antidepresiv, ne vždy hned první zaberou. A pokud nechodíš na psychoterapii, chtělo by to sehnat si dobrého psychologa a řešit psychickou stránku Tvých potíží.

Meliso, mám PP od 13 let. Tehdy nebyla ani pojmenovaná, tak nebylo co léčit. O tom, jak se mé potíže jmenují a jak správně na ně vím cca 10 let, takže celých 30 let předtím v nevědomosti. Mám 3 dospělé děti a nemám pocit, že můj život byl jedno velké utrpení, naopak. Podvědomě jsem se svými úzkostmi bojovala a žila bez větších omezení. Všechno má na stáří smysl :-) a uzdravit se pomocí psaní na počítačí zvlášť :-) Hodně zdraví a štěstí !

Týna (So, 5. 4. 2008 - 11:04)

Ahojky mě je taky skoro 17 let a mám taky Panickou poruchu je to strašný když už v 17 letech musí člověk navštívit psychiatra, jenže jiná cesta z toho není. Ale musíme věřit a naše víra nás uzdraví. Trpím tím už asi 5 měsíců a z toho asi 3 měsíce vlastně zjišťovali co mi je to děs jako noční můra...už beru antidepresiva asi měsíc a zatím necítím velkou změnu, psychické příznaky jsou kolikrát i horší než ty fyzické jsem vypozorovala..

melisa (St, 2. 4. 2008 - 12:04)

vyzkoušela mnoho léků ovšem jen okrajově tak jsem se probojovala k poznání že když člověk něco chce musí tomu mnohé obětovat taky jsem měla malé děti a pořád se na něco vymlouvala ale jdu do toho držte mi palce at to tentokrát dotáhnu až do konce a já vám slibuju že se naučím lépe psát na počítači i když....stáří je stáří má to ještě smysl?JaSNĚ ŽE JO

Návštěvník (Út, 1. 4. 2008 - 22:04)

Bkomplex je na prdaus... akorat tak dobrej na tloustnuti:-)

Jarda (Út, 25. 3. 2008 - 15:03)

To je pravda, nejlepší je když člověk sám sebe překoná, potom, když se vracíte na místo, kde se vám PP zdařila překonat, se cítíte lépe a téměř už nemá PP šanci, protože si řeknete: Když to šlo předtim tak proč ne teď?.. Holt se to ale někdy vymkne z ruky.. Mě je skoro 17 let a trpím tim už rok.. Chtěl bych najít osobu, nejlépe v mém věku, abych si s ní moch o tom povídat..

Pajka (Po, 24. 3. 2008 - 14:03)

A...
Spoustě lidí je v období na počátku roku psychicky špatně a trvá to mnohdy až do rozpuku jara.
Možná by to chtělo něco víc o těchto potížích prostudovat. Dobré a stručné informace najdeš na www.lundbeck.cz v sekci pro veřejnost. Taky v archivu TV na www.diagnozy.cz jsou dokumenty Panická porucha a Agorafobie. Ten Tvůj trolejbus tak trošku naznačuje agorafobii.
Máš pravdu, že jiná cesta ke zdraví, než se své slabosti postavit ani nevede. Tak hodně štěstí a odvahy!!!

A.... (Po, 24. 3. 2008 - 12:03)

ahoj. To mate pravdu. Taky mam PP a vzdycky se mi to obejvi zacatkem ledna. Teda uz je to 3 rok, a vzdycky to nejak odeznelo, motala se mi hlava, buselo mi srdce ale po nalezu z Neurologie me vzdy uklidnilo , ze mi vlastne nic neni a samy priznaky odeznely. Jenze ted se znovu obejvily a v horsi forme. Nemuzu jezdit trolejbusem a tak..ale premaham se a ono to jde. Sice je mi zle, ale clovek se tomu musi postavit celem a sam uvidi, ze to tak vzdycky neni jak si predstavuje, jen mit tu vnitri silu!!! tak hodne stesti

Romana (Pá, 14. 3. 2008 - 14:03)

Ahoj Lenko,tímto stacionářem jsem si taky prošla.Kdybys chtěla,můžeme si popovídat.Mě je 26 let.zlabenka"seznam.cz,icq:408-758-282 Ahoj

Dáša (Čt, 13. 3. 2008 - 10:03)

Dobrý den, chtěla jsem se zeptat, jestli měl někdo z vás před záachvatem pískání v uchu se zalehnutím, které přetrvává i po záchvatu. Mám tyto potíže o ledna a zatím nezjistili proč se mi to stalo. Děkuji

Radka (St, 12. 3. 2008 - 10:03)

ahoj lidičky, můžete mi někdo poradit, jak zvládat záchvaty bušení srdce?..

Lenka (Út, 11. 3. 2008 - 08:03)

Ahoj, je mi 25 let a s PP bojuji už skoro 4 roky, brala jsem AD a zkoušela to zvládnout i bez nich. Docela to šlo, i když Rivotril nosím u sebe pořád:-), ale teď se to zase zhoršilo..je mi špatně skoro každý den, omezuje mě to v práci s kamarády, znovu se začínám bát být sama doma a kamkoliv cestovat. Cítím, že to opět přestávám zvládat. Známá mi doporučuje ten 6ti týdenní stacionář v Bohnicích (sama si jím prošla) a nasadit opět AD. Když já mám z těch léků takový divný pocit, chtěla bych to zvládnout i jinak, ale to asi nejde, že?!

Reklama

Přidat komentář