Reklama

Panická porucha

Věra (Út, 12. 4. 2011 - 15:04)

Skvělý...Začni se sebou zavčasu něco dělat(psycholog - psychiatr),jinak tě to složí úplně.A pak teprve uvidíš a poznáš ten pravej panickej záchvat!Taky jsem to nechala.Léčím se 4roky.A mohu říct,že návštěva lékaře - psychiatra mne postavila zase na nohy.

Silva (Út, 12. 4. 2011 - 12:04)

Mišo, to, co děláte před...Nerozumím?.... to, co děláte před tím, než to děláte, ovlivňuje to, co děláte

Silva (Út, 12. 4. 2011 - 12:04)

Skvělý...Ano,napsala jsi to přesně,tak se žije s panickou poruchou.Období lepší, horší ale pořád číhá.Chce to dodržovat životosprávu,žádné velké vodvazy,pití,ponocování a vyhýbat se stresu,vypjatým situacím,pokud to tedy jde.

pahav (Út, 12. 4. 2011 - 12:04)

Panickou atakou jsem trpěl,...Skvělý příspěvek...trpím úzkostnou poruchou s panickými záchvaty už 11 let...také jsem brala léky,ale nepomohly mi.Musela bych být denně nadopovaná neurolem a to není k životu.Snažím se k tomu také postavit čelem,mám několik knížek o této poruše,takže vím,s čím se peru. Vím ,že mi škodí stres,to se příznaky zhoršují,nemusím mít hned klasický záchvat,ale cítím se neuvěřitelně stísněně,žádná radost,žádně těšení se na něco - spíš samé katastrofické myšlenky.Jsem pořád napjatá,hlídám si myšlenky (to je blbost,že?)a večer jsem velmi unavená.Změnila jsem trochu životní styl,dodržuji životosprávu,nesleduju horory,trilery a televizní noviny. Snažím se meditovat..Panické záchvaty a vše s tím spojeé nepřeji ani největšímu nepříteli a každému držím pěstě,aby to zvládl.Někdy si říkám ,že jsem ke stresu přecitlivělá a nedokážu ani přijít na to ,proč je mi zle.Tak se snažím to brát jako fakt a učím se s tím žít. Všem vám přeju krásný den a držím nám palce....

mcaris (St, 6. 4. 2011 - 09:04)

ahoj, dostávala jsem se z...Mišo, to, co děláte před tím, než to děláte, ovlivňuje to, co děláte. Čiliže popřemýšlejte, co bylo spouštěčem toho záchvatu. Co jste dělala, na co jste myslela. Nic se neděje bez příčiny. Jinak vidím, že jste moc statečná a lidé, kteří pomáhají tisícům ostatních jsou většinou ti, kteří si prošli vlastním peklem. Jen tak dál.

iveta (Po, 4. 4. 2011 - 15:04)

ahoj...taky mam podezreni ze trpim pp, stalo se mi to poprve na diskotece...najednnou sok a prisla na me nejaka vlna pocitu ze nic neni realny...navaly horka..pocity na omdleni..nenavist k lidem...dnes to je pres mesic..tak 4 tydny byly ok..zadne extra zachvaty az do doby nez jsem dostala anginu..jela jsem z lekarny a najedou z iceho nic mzitky pred ocima,na omdleni...hned jsem musela zastavit...a po cely tyden anginy kazdy den zachvat...vubec to jsou divne pocity..zkoumam moc sve telo..okoli..zvuky..hned se vydesim..tak jsem si dnes rano zasla k doktorovi..obvodnimu ze potrebuji kontak na dobreheho psychologa..hodne ctu na internetu ze se to bez leku a bez psychologa neobejde...nejsmutnejsi je ze mi je 19 a prijde mi ze s toho zesilim..uz nemuzu..zajimalo by me kdy jste se tak z toho dostali?.vim ze to je hdone irelavantni..ale fakt se to neda takhle vydrzet..mam strasne obavy jit ven po tom tejdnu ...dnes ve spitalu uz jsem myslela z sebou seknu..:/bojim se to rict doma ze mi neuveri a budu za blazna..mejte se i.

Petra (Ne, 27. 3. 2011 - 21:03)

ahoj.poradíte mi, zda moje příznaky mohou znamenat panickou poruchu ? denně mne brní levá ruka od loktu dolů.někdy se mi hůř dýchá, jakoby mi nestačil vzduch, který dýchám. občas se hrozně vyděsím, třeba, když jede sanitka, zda nejede pro někoho mého blízkého, pak mnou projede úplné horko a zase nastane to ztížené dýchání. díky.

monmon (Čt, 24. 3. 2011 - 17:03)

Moje nabídka pochopitelně...no, ja trpim panickou atakou od 23...stridave tedy 24 let
je to zamotana hitroie, ale kdyz jsem mela prvni PP vubec jsem nevedela, ktera bije. Stalo se mi to v busu, musela jsme vystoupit, skončila v nemocnici a deset let s tim bojovala sama. Bylo to neskutecne. Kdyz uz se zdalo, ze se to nejak lepsi, po porodu se mi to vratilo v jeste vetsi mire. Musim konstatovat, ze muj psychicky stav byl i jeden z duvodu, proc se mi rozpadlo manzelstvi. Po 20 letech. PP jsem zacala lecit pred sedmi lety, brala Citalex, zacatek priserny, ale pak se to upravilo a sedm let jsme mela pokoj. Leky jsme tehdy brala cca dva, ti roky. Ted se mi po traumatech a fyzickem vycerpani PP vratila a beru par dni Citalon a taky Lexík. Co se týká toho spaní, doporučila bych kapky od firmy Naděje (J.Podhorová) Kozlík lékařský. Spí se po nich úžasně. Citalon mi ted taky dobre nedela, nejhorsi stavy mam po ranu a dopoledne, ale mam vydrzet, snad se to zlepsi. Na jidlo taky chut nemam, cca do tri hodin odpol. nepozru nic.Prestalo mi chutnat kafe.

Zuzana (So, 12. 3. 2011 - 13:03)

vy to mate všichni v zachvatech????... mne to proste trva

Zuzana (So, 12. 3. 2011 - 13:03)

jo ta magneticka je v poradku, a co asi???... co teda sedi na panickou???...

Zuzana (So, 12. 3. 2011 - 13:03)

jo dam si vyšetrit i tu krčnou...ale muže mi z nej brnit noha, a hlava???... být mi porad zle???... navaly do hlavy... apaurn mne uklidnil ale tu pulku tela si citim i tak jinak...

Zuzana (So, 12. 3. 2011 - 13:03)

ne lumbalku ne, ale magnetickou jo... tu lumbalku ja si nenecham spravit, nemuže to teda být ta panika???... jo???... asi by mi nebylo zle i po apaurinu, že jo???...

Pre Zuzanku (So, 12. 3. 2011 - 13:03)

Zuzko, pokud máš všechna vyšetření, tak to ta PP klidně může být.Zvlášť, když ti zabral Apaurin,tak to je jasné. Nech si ale ,pro jistotu, důkladně vyšetřit krční páteř,kamarádka přesně takové stavy měla od ní.
Neboj se , určitě na to neumřeš))))))))

Zuzana (So, 12. 3. 2011 - 12:03)

ahoj ja to riešim, akurat ležím na neurologii, ale vsetky vysetrenia mam ok... krcnu chrbticu vraj nie tak celkom, ael aby mi to brnelo vsetko hned rano..???.. akurat mi pichli apaurin ten stav presiel, ale to take trpnutie prestalo... takže tohle nesedí na panickou???... snad neumru, i když to trva už dlouho, ja už byla na vzšetrení snad všude..::(

Pre Zuzanku) (So, 12. 3. 2011 - 12:03)

Zuzko, byla jsi na neurologii??Zkus tam zajít. Panická porucha má velkou škálu projevů , takže možné je vše. A co krční páteř a páteř celou, máš v pořádku? A přečti si taky něco o spánkové obrně, je o tom diskuse i na doktorce.Špatně od žaludku je ti už potom ze strachu, to je jasné. Nejspíš bych to typovala ,asi na 80% na páteř, to má takové projevy. Zkus si zakoupit anatomický polštář. Ale ani to ti nemusí pomoct. Raději zajdi na neurologii a na ortopedii a nech si udělat snímek. Proč se tak dlouho otravuješ a neřešíš to?????

Zuzana (So, 12. 3. 2011 - 11:03)

ahoj, potrebujem radu, ale velmi rýchlo, či može ist o panicku poruchu alebo som vážne chorá... nevládzem už dalej žiť takto... každé rano vstanem a zacne mi brniet cela lava polovica tela, najme noha krk a hlava. pali ma na temene a brni mi hlava... je mi pri tom na odpadnutie a mam nizky tlak... beriem alventu a neurol a nic mi nepomaha... to brnenie a tlaky v hlave trva niekedy cely den, ale stale je to po prebudeni už 11 mesiacov... Najhorsie co citim je mdloba, pocit nedokrvena mozgu, strasny naval do hlavy, neviem ako si vtedy pomoct, ležím a aj naposteli je mi zle, je mi zle aj na žaludku.... a stale mi mravci tvar, deje sa to prevažne na lavej polovici tela, ale na odpadnutie je mi stale. co to može byť???...:(

Nina (Čt, 3. 3. 2011 - 18:03)

Ahoj, taky už patřím mezi vás. Kdysi jsem již měla panické ataky v životě, ale nějak jsem se tomu nepoddala a časem to přešlo, měla jsem je jen sem tam. Před lety jsem se léčila na deprese, psychiatrička mi napsala AD, mluvila se mnou, našla jsem novou práci, později partnera a vše se srovnalo, přestala brát před pár měsící AD, byla jsem šťastná do vánoc 2010. Pak o vánocích jsem si dala trochu více alkoholu, druhý den byla nervozní a bála se že se mi deprese vrátí, tak jsem začla brát AD znova co jsem měla doma a hned celou tabletu 1 denně citalopram 20mg, to byla velká chyba dnes už vím, během pár dní mě popadly šílené deprese, nervozita a úzkost. Nebylo to k vydržení tak jsem vyhledala opět psychiatra v místě bydliště, jelikož jsem se provdala za německého přítele a přestěhovala se do Německa já stále německy dobře neumím tak jsem byla šťastná, že psychiatr. On mi doporučil zvýšit citalopram na 30mg, tak jsem to udělala a do dvou dnů mě v noci přepadla panická ataka. Brala jsem ještě pár krát 30mg, ale ataka neustopila a tak zašla k praktickému lékaři, tam mi doporučila jít zpět na 20mg, to beru asi 5 dní, ale pořád se mi ataky v noci vracejí, už mám strach jít večer spát, proto nemohu ani usnout. Navíc když si lehnu a snažím se usnout tak mám záškuby svalů. Přes den se pak cítítm unavená a třepu se. Snažím, se něco přes den dělat, ale mysl ne a ne odvrátit. Jsem objednaná též psychologovi, ale až v půli dubna. Jinak mám i autoimunní thyreoiditis, na to beru L-thyrox 50 .
Pokud mi bude někdo chtít poradit jak s tím bojovat, nebo co pro sebe udělat budu jen ráda.

Zombik.staly - (St, 2. 3. 2011 - 12:03)

Moje nabídka pochopitelně...A ty umíš vyléčit panickou poruchu jo? To by mě zajímalo jak, když nejsi lékař.

pav (Čt, 10. 2. 2011 - 15:02)

Moje nabídka pochopitelně pořád platí:
--------------------------------------
Jestli někdo potřebujete skutečnou pomoc, napište. Netvrdím, že vyřeším a pomůžu úplně se vším, ale když to bude v mých silách, udělám to rád. Každý problém se dá řešit i vyřešit. Ti, kterým jsem už pomohl, Ti mi to věří - [email protected]. ( Nejde o službu za peníze ).
---------------------------------------

Pavel

Ydar11 (Čt, 3. 2. 2011 - 13:02)

Panickou atakou jsem trpěl, začala asi před 12 lety (22). V podstatě jsem nevycházel z domu, měl jsem hrozný strach a nevěděl jsem co dál. Pak jsem si položil zásadní otázku. Chceš žít nebo živořit? Podstoupil jsem intenzivní každodenní psychoterapii,zavedl pravidelný režim, sport, cvičení, rapidně zlepšil výživu a životosprávu. Hodně to bolelo, stálo to mnoho vůle, času, změn v životě a zákonitě se vše hned nedařilo, ještě jsem udělal pár chyb. Všechno nejde změnit naráz, ale dneska se cítím skvěle a žiju plnohodnotný život. Šlo to zvládnout bez medikace, kromě pár okamžiků kdy jsem si vzal na uklidnění nejslabší diazepam. Tělo si to vše pamatuje, ty návyly paniky, je to takový otisk paměti až do smrti. U mě se projeví ve dvou situacích - uprostřed jezera na hloubce když plavu sám a při velkém fyzickém vyčerpání, obojí dokážu zvládnout koncentrací a to mě posiluje. Shrnul jsem to velmi stručně, ale chtěl jsem tím napsat, že to jde. Držím všem palce. Martin

Reklama

Přidat komentář